Ve středeční Ulici otcova nevolnost vyděsí Jirku a Lexík s Kateřinou vyberou peníze pro útulek

Panu soudci se udělá zle. Jirka ho vezme na pohotovost

Jirka se sejde s otcem v krámku, ale moc příjemný rozhovor to nebude, alespoň ze začátku. V panu majorovi se probudí instinkt pravého policisty, když začne tátu vyslýchat, proč poslední dobou jezdívá tak často do Prahy a motá se kolem Gábiny a její rodiny. Nosí květiny, domlouvá společné večeře, přináší dojemné fotky z Jirkova mládí, dokonce slibuje právnickou pomoc a dohazuje špičkové advokáty. Tohle všechno je úplně mimo jeho obvyklé chování a povahu. Co tím sleduje?

Podle Jirky si chce otec zavázat rodinu Gábiny vstřícnými gesty, aby ukázal, jak je úžasný, zatímco Jirka z toho pak vyjde jako nevděčný syn, který ho zapřel. Pan soudce ovšem namítne, že advokáty dohazuje kdekomu a přinést květiny, to je zkrátka věcí slušnosti. Místo dalších dohadů se ti dva nakonec domluví, že si půjdou společně zahrát tenis. Po zápase se vrátí do krámku, avšak panu Hermanovi staršímu se udělá nevolno. Zapomněl si totiž vzít prášky na tlak. Půjde si pro ně do auta, ale nedojde dál než ze dveří kavárny, když se mu přitíží.

Jirka se rozhodne odvézt tátu na pohotovost a nepřipustí žádné námitky. Jako soudce je možná machr, ale posouzení zdravotního stavu musí přenechat druhým. Pana Hermana vlastně potěší, že syn o něj projeví starost. Alespoň to takhle řekne Šárce, která na něj dohlédne, než Jirka přijede s autem. Jak vážné to s ním bude?

Lexík a Kateřina bojují o peníze pro opuštěné psy

Drozdi v úterý vybírali peníze na podporu pejsků v útulcích a Lexíka zamrzí, že jim lidé přispěli hrozně málo. Pouhých cca 150 Kč nevystačí ani na nákup pytle granulí. Chlapec je smutný, jelikož ví, že čas na odevzdání peněz má už jen do zítřka. Nevypadá to, že by se do té doby měl stát nějaký zázrak, který by mu pomohl shromáždit víc příspěvků. Kateřina mu ale poradí neházet flintu do žita, vyrazit ven a obejít okolní podniky. Je víc než ochotná ho doprovodit, aby se nikde netoulal bez dozoru dospělé osoby. Lumír sám za sebe přihodí do kasičky tisícovku, aby ti dva nemuseli nikam chodit, ale Lexík je odhodlaný vyrazit z lidí ve prospěch psů další tisícovky.

Večer už bude kasička doslova přetékat bankovkami a Lexík až do nebe vychválí Kateřinu, která snad musí být kouzelnicí. Vždycky to vypadalo, že jim lidé nic nedají, ale právě ona z nich peníze šikovně vymámila. Holt je dobrá obchodnice. Zítra by do útulku měla jít také, aby viděla radost, o jakou se přičinila. Lexíkovi už teď září oči štěstím, což je pro ni samozřejmě nejhezčí odměna. Jen aby chlapcova nově objevená láska ke psům nepřerostla přes hlavu Lumírovi…