Temperamentní Helenu Růžičkovou nešlo přehlédnout. Manžel Jiří byl pod pantoflem stejně jako filmový Škopek

Helena Růžičková mezi ně nepatřila, ale i tak je jednou z nejpopulárnějších postav filmových Hoštic. Stejně temperamentní jako v roli Škopkové byla i v životě.

Snem korpulentní herečky bylo stát se baletkou. Vyrůstala milovaná a ani v době války a v chudých letech po ní nijak nestrádala. Kvůli tělesné konstrukci bylo jasné, že baletka z ní nebude. Plány se měnily a došlo na věštbu šamana, který ještě před jejím narozením předpověděl jejímu otci, že bude mít dceru, která se stane herečkou.

Helena se tedy plná nadšení snažila dostat na DAMU, ale třikrát jí to nevyšlo. Měl jí chybět talent, neměla dobrý hlas, a navíc snad měla nevhodně šavlovité nohy! Na školu se sice nedostala, ale u zkoušek se potkala s Jiřím Růžičkou, který se do ní údajně zamiloval. Ona však žádnou velkou osudovou vášeň necítila, nakonec je s přátelskou pomocí kamarádky Jiřiny Bohdalové osud svedl na jednu cestu a vzali se.

Manželství to bylo hodně divoké a byla to Helena, kdo doma dominoval. Ale našli způsob, jak spolu vydržet. Měli každý svou ložnici, většinou ani u jídla spolu nebyli. Jiří neodmítal domácí práce, což Heleně vyhovovalo. Nakonec jim takto nezvyklé manželství fungovalo.

Helena nakonec po neúspěchu s DAMU zvolila profesi zubní laborantky, ale stále ji to táhlo k filmu. V tom jí pomohl manžel, který pracoval na Barrandově. Přes drobné role se nakonec dostala k Heduš v rodině Homolkových, kde naplno předvedla svůj talent. Přišly i další příležitosti, ale všechny nakonec zastínila Škopková v trilogii Zdeňka Trošky.

Tam si zahrála i se synem Jiřím. A stejně jako měla nestandardní vztah s manželem, měla ho i se synem, ale jinak. Narodil se jí ve dvaceti letech a od toho okamžiku s ním spojila svůj život. Syna milovala tak, že se od něj nikdy nedokázala odpoutat a dát mu prostor pro vlastní život. Zkusil to třikrát, ale když se mu v třetím manželství narodily děti a ona je chtěla vychovávat podle sebe, i trpělivá manželka to vzdala. Jiří samozřejmě opět bydlel s matkou, která dokonce i vnoučata začala zapírat, jako by žádná neměla.

Zkusila se prosadit i v divadle, šla tam pracovat jako osvětlovačka, jen aby mohla být v tom prostředí. V Činoherním klubu se jí nakonec podařilo uchytit, ale možná kvůli její povaze nakonec musela odejít. To ji vzalo tak, že se léčila na psychiatrii. Do divadla se už nevrátila a se synem jezdila na estrádní vystoupení.

První ránu dostala, když jí zemřel syn. Bylo mu pouhých 43 let. Čtyři roky poté ho následoval manžel. Sice v soužití měli každý své soukromí, ale měla ho ráda. Nakonec i ona prohrála boj s rakovinou.

Zvláštní je, že přestože své vnučky zapírala a nedokázala k nim najít cestu, nesepsala žádnou závěť, a dědictví tak přešlo právě na ně. Možná na konci své cesty chtěla alespoň tímto způsobem dosáhnout smíření.

Slunce, seno, jahody je ve vysílání 21. 12. ve 20:20 hodin na Nově.