Na Křivoklátě možná nejde jen o samotné Zrádce. Diváci objevují tajná pouta mezi hráči a jejich výhoda může být obrovská
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciTentokrát nestačí hledat jen Zrádce
Třetí řada českých Zrádců sotva začala a diváci už nepátrají pouze po tom, kdo během prvních dílů dostal tajnou roli Zrádce. Na sociálních sítích začali hledat něco, co by mohlo být pro průběh celé hry možná ještě zajímavější. V centru pozornosti jsou vztahy mezi jednotlivými soutěžícími, které existovaly už před příjezdem na Křivoklát.
A důvod, proč to fanoušky tolik zajímá, je poměrně logický. Zrádci jsou postaveni na důvěře, manipulaci, pozorování reakcí a schopnosti přesvědčit ostatní, že právě vy jste ten člověk, kterému lze věřit. Oficiální materiály ke třetí řadě ostatně samy připomínají, že mít spojence je důležité, stejně jako vědět, kdy se jich zbavit. V letošním ročníku jsou hráči, kteří se pohybují v prostředí, kde je každý krok součástí hry.
Právě proto může být známý člověk na hradě požehnáním i prokletím.
Pár, který měl zůstat utajený?
Největší pozornost zatím přitahuje dvojice Štefan Rehák a Barnabáš Jurič. Podle teorie, která koluje mezi diváky, nejde pouze o dva známé či dávno spřátelené soutěžící, ale o životní partnery. Fanoušci hledali stopy především na sociálních sítích, kde si měli v minulosti vzájemně reagovat na příspěvky a objevovat se na společných fotografiích. Článek ReadZone upozorňuje také na to, že někteří diskutující tvrdí, že oba osobně znají. Nic z toho však zatím není oficiálně potvrzené.
Přesto je to přesně ten typ podezření, který může v případě reality show rozjet obrovskou fanouškovskou detektivku. Stačí totiž jedna drobnost. Jiný pohled, rychlejší důvěra, obrana určitého člověka nebo naopak příliš ochotné přenášení informací může v očích ostatních vypadat úplně jinak, pokud už vědí, že dané dvě osoby spojuje něco z minulosti.
A ještě jeden problém by mohl vzniknout. Kdyby skutečně šlo o pár, nemuselo by to automaticky znamenat, že si během hry pomohou. Naopak. Přílišná blízkost by je mohla prozradit. Ostatní hráči by si mohli začít všímat, že jeden druhého chrání více než ostatní, případně že některé informace mezi nimi proudí podezřele snadno.
Další teorie spojuje Adama a Tomáše
Ještě podivnější je spekulace kolem Adama Dolníka a Tomáše Ouhela. Oba patří mezi muže s profesními zkušenostmi, které se k prostředí Zrádců hodí téměř dokonale. Adam je vyjednavač, Tomáš se v minulosti věnoval pátrání po pašerácích. Někteří fanoušci ale tvrdí, že jejich spojení sahá mnohem dál a že se měli znát ze společné expedice. Dokonce se objevila teorie, že jsou bratři.
Podle diskutujících měly ze sociálních sítí dokonce mizet starší společné fotografie. Právě tady je ale třeba brzdit. Žádný oficiální zdroj tuto teorii nepotvrdil. Prozatím tedy jde pouze o fanouškovské pátrání, které si žije vlastním životem.
Z hlediska samotné hry by ale případné sourozenecké pouto bylo mimořádně zajímavé. Sourozenec o vás totiž obvykle ví mnohem víc než běžný spoluhráč. Znamená to nejen znalost charakteru, ale i způsobu mluvy, reakcí, nervozity nebo toho, jak dotyčný člověk reaguje pod tlakem. Takové znalosti by teoreticky mohly být ve hře velmi cenné.
Současně by však existovalo obrovské riziko. Čím lépe dva lidé znají jeden druhého, tím snadněji mohou v určité situaci také prozradit, že mezi nimi něco je.
Matka, dcera, nebo teta s neteří?
Ještě další teorie se točí kolem Anastázie Meindl a novinářky Zdislavy „Zdíši“ Pokorné. V internetových diskusích se objevila domněnka, že by mohly být příbuzné. Zmiňuje se dokonce varianta matka a dcera nebo teta a neteř. Stejně jako u předchozích teorií ale neexistuje potvrzení, že je tomu skutečně tak.
Tato spekulace je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Diváci se nesnaží pouze zjistit, zda se dvě soutěžící znají. Vymýšlejí rovnou možné vysvětlení, proč by někdo podobné spojení v soutěži tajil. Jedna z teorií dokonce pracuje s představou, že role Anastázie a Zdíši by mohly mít společný mediální nebo pracovní rozměr. To už je ale čistá fanouškovská konstrukce, nikoli informace, kterou by potvrdila produkce.
Mohli by si pomáhat víc než ostatní?
Představme si, že by některá z těchto vazeb byla skutečná. Jeden hráč by měl vedle sebe partnera, druhý sourozence a další třeba blízkou příbuznou. V běžné reality show by taková dvojice měla zcela přirozeně možnost vytvářet spojenectví. Jenže Zrádci nejsou běžná reality show.
Hra stojí na permanentním podezření a podle zkušeností bývalých hráčů zdaleka není televizní vysílání úplným obrazem toho, co se během natáčení děje. Bývalá hráčka Sofie například popisovala zákulisí soutěže, první dny na Křivoklátě i to, že diváci nevidí všechno. Samotný pořad navíc letos pravidelně zveřejňuje i zákulisní obsah.
Právě proto by bylo velmi odvážné tvrdit, že dva lidé, kteří se znají z běžného života, mohou jednoduše posedět někde mimo kamery a bez kontroly štábu si předávat tajné informace. Je ale naprosto logické uvažovat nad tím, že člověk, který přijde do hry s někým, komu už předtím důvěřoval, může mít výhodu už jen díky společné minulosti.
Nemusí přitom jít vůbec o předávání tajných zpráv. Stačí znát druhého člověka lépe než ostatní. Vědět, kdy lže, kdy je nervózní, kdy něco předstírá nebo jak se obvykle chová, když je pod tlakem. A to je přesně ten druh informace, který se v Zrádcích může hodit.
Jenže výhoda se může okamžitě obrátit proti nim
V tom je právě kouzlo celé situace. Pokud dva hráči opravdu přijdou do hry s hlubší vazbou, mají sice náskok, ale zároveň na sebe berou obrovské riziko. Přílišná shoda je může prozradit.
Představme si dva lidi, kteří se znají roky. Jeden začne druhého automaticky hájit. Druhý mu zase věří ve chvíli, kdy by ostatní hráči byli opatrnější. Na první pohled jde o docela nevinné chování. Jenže v prostředí, kde každý sleduje každé slovo a každou reakci, může právě taková samozřejmost působit nápadně.
A stejné to může být i obráceně. Pokud se dva blízcí lidé záměrně snaží chovat před ostatními jako cizinci, mohou to naopak přehnat. Přílišná snaha nic neukázat se může stát stejně podezřelou jako viditelná náklonnost.
Už samotná hra ukázala, jak důležité jsou tajné signály
Letošní série navíc od začátku ukazuje, že produkce s podobnými mechanismy vědomě pracuje. Hned první epizoda přinesla speciální způsob, jak se měli Zrádci poznat pomocí jediné věty a odpovědi s heslem „Gambit“. Právě tento nový prvek málem vedl k tomu, že by byli odhaleni ještě před prvním konkláve.
Je tak vidět, že komunikace mezi hráči není žádný vedlejší prvek. Naopak. Produkce sama využívá omezené informace, skryté významy a velmi malé signály jako důležitou součást hry. A právě proto jsou fanoušci tak posedlí představou, že některé dvojice mohou mít před začátkem soutěže náskok v podobě skutečného vztahu.
Oficiální pravidla navíc počítají s tím, že základ hry spočívá v hledání spojenců, ale také v jejich pozdějším opouštění. Vztah, který je na začátku výhodou, se proto může v další fázi stát smrtící zátěží.
Spekulace o Štefanu Rehákovi a Barnabáši Juričovi, Adamovi Dolníkovi a Tomáši Ouhelovi nebo Anastázii Meindl a Zdíše Pokorné jsou proto potřeba brát přesně tak, jak vznikly – jako teorie diváků, nikoli jako odhalená fakta.
Jenže právě tahle hra na „druhou hru“ může být letos mimořádně zábavná. Zatímco soutěžící na Křivoklátě řeší, kdo lže a kdo vraždí, diváci doma řeší něco jiného: kdo se s kým znal už před prvním krokem na hrad a zda si někdo nepřivezl do hry výhodu, kterou ostatní nemají.
A pokud se některá z těchto teorií skutečně potvrdí, nebude najednou nejzajímavější otázkou jen to, kdo je Zrádce. Možná bude mnohem důležitější zjistit, kdo měl spojence dávno předtím, než Vojta Kotek poprvé zazvonil na zvonec.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci