Klíč svatého Petra: Do své role vodníka se zamiloval Lukáš Příkazký

Tentokrát si srdce diváků může získat Sára Korbelová v roli princezny, Berenika Kohoutová jako podvodnice, Filip Březina jako potulný muzikant nebo Mark Kristián Hochman v roli zloděje. Kategorie vodníků potom v českých pohádkách zaujímá zvláštní místo. Vodníky diváci milují a každý takovou roli chce. To i Lukáš Příkazký, který se k tomu přiznal.

Kdyby chtěl Karel Janák natočit pohádku jenom o vodníkovi, tak tu roli beru hned,

 uvedl herec.

Stejně jako idylickou atmosféru Vánoc definoval na svých obrazech malíř Josef Lada, tak i jeho ztvárnění vodníka převzal do svých pohádek nejeden režisér. Karel Janák se ale v Klíči svatého Petra vydal jinou cestou a od zavedené podoby zeleného chlapíka s věčně mokrým šosem a dýmkou v ústech se výrazně vzdálil. Do vodnické role ve své nové pohádce obsadil Lukáše Příkazkého.

Co přesně se stane v okamžiku, kdy dostanete nabídku zahrát si v pohádce?

První, co mě v případě Klíče svatého Petra zajímalo, bylo, jakou roli budu v tomto příběhu mít. Jestli to je princ, nebo mladý král. A když jsem se dozvěděl, že to bude vodník, tak jsem na nabídku hrát ve vánoční pohádce kývl okamžitě, protože zahrát si vodníka, to se jednomu jen tak nepoštěstí. To se vám vlastně nemusí poštěstit nikdy. Takže žádné velké rozmýšlení se nekonalo.

Až pak jste začal přemýšlet nad tím, jak moc zelený ten váš vodník bude?

Přesně tak to bylo. Ještě dřív, než jsem si přečetl scénář, tak jsem volal režisérovi Karlu Janákovi a ptal jsem se ho, jestli budu muset nosit rukavice s bambulemi na prstech a kolik zelené barvy na mě budou maskérky nanášet. Zjišťoval jsem, jestli bych nemohl mít spíš třeba nalepovací žábry za ušima, jako měl Kevin Costner ve Vodním světě. A on měl radost, že tuhle postavu vidíme stejně. Taky nechtěl klasického zeleného mužíka.

Pak si vzpomínám, že ho zajímalo, jestli mi nevadí mít pod vodou otevřené oči. S tím nemám problém. Ještě mě ujistil, že na place u podvodních scén budou potápěči s dýchacími přístroji, takže jsem v tu chvíli byl nadmíru spokojený.

Vodníka dotváří maska a kostým. Co to s vámi udělalo, když jste si ho poprvé vzal na sebe?

Kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší a umělecký maskér Martin Valeš nepřipravili pro vodníka nic, s čím bych nebyl v souladu. Když jsem kostým poprvé viděl, tak jsem se dost uklidnil, protože to bylo přesně to, co jsem si pro tuhle roli představoval. Vodník má šaty důstojné jako pro vévodu, hodné Neptuna. A pak tu byl génius Martin Valeš a ten připravil paruku s delšími vlasy. Nikdo neví proč, ale vodník prý vždycky musí mít dlouhé vlasy. Pod vodou asi nejsou kadeřníci… To bude nejlogičtější vysvětlení. Ale ještě k parukám. Nejprve maskéři zkoušeli, jak budu v paruce vypadat, jestli mi budou dlouhé vlasy sedět. Martin Valeš přinesl z fundusu dvě paruky, jedna už v nějaké pohádce hrála, to byly takové zelené dredy, a tu druhou kdysi připravili pro Jirku Korna. A protože všechno ladilo s kostýmem i se mnou, tak mi jednu vyrobili na míru. Byla perfektní, protože bez újmy vydržela natáčení na slunci, pod vodou i ve větru. Když mě poprvé vyfotili kompletně připraveného, okostýmovaného a nalíčeného, tak jsem věděl, že už nic moc velkého pro to, abych jako vodník vypadal věrohodně, dělat nemusím, protože takhle to bohatě stačilo.

Jak dlouho vydržíte pod vodou na jeden nádech?

To nevím, protože jsem na rozdíl od Filipa Březiny, který v pohádce hraje potulného muzikanta, měl pod vodou připravenou kyslíkovou láhev. Natáčeli jsme v bazénu v Suchdole, na dno se mnou sestoupal potápěč a tam jsem s dýchacím přístrojem čekal na záběr. Filip skočil do vody, musel se dostat do určité hloubky a pak jsem proti němu vyrazil já. Přetahovat jsme se měli o klíč svatého Petra. Ten záběr se mnohokrát opakoval, protože není vůbec jednoduché sladit pod hladinou všechny pohyby a choreografii. To Filip musel na jeden nádech vydržet ve vodě mnohem déle než já. Má můj obdiv.

Od role vodníků si tedy po tomhle natáčení dáte chvíli pauzu?

Ne, vůbec! Rychle by měl Karel Janák natočit pokračování Klíče svatého Petra, které by celé bylo jenom o tom vodníkovi. Protože to je mladík, je mu jen něco málo přes tři sta let. Má toho ještě spoustu před sebou. Kdyby se tenhle nápad v nějakém jeho samostatném příběhu ujal, tak tu roli beru hned!