Štěpán Šafránek jako největší romantik českých filmů

V historii československého a českého filmu je jen velice málo snímků, jejichž volné pokračování by nebylo pro diváky zklamáním. A k výjimkám patří právě série filmů s nerozlučnými kamarády Štěpánem a Kendym, kterým vdechl život Dušan Klein. Vrstevníci filmových postav si rádi zavzpomínají na staré časy s nadhledem a humorem, mladší ročníky se mohu něco přiučit. K sérii filmů se váže celá řada zajímavostí, ať už jde o samotné natáčení, nebo o oblíbené herce.

Jak svět přichází o básníky (1982)

Celou sérii filmů provází animované pasáže, které nebyly plánované. Jenže v okamžiku, kdy se Borůvka v podání Miroslavy Šafránkové měla svléknout, vznikl velký problém. Stydlivá herečka to nezvládla, a tak místo hledání náhradnice vznikl plán, že by se některé scény mohly do filmu vložit formou animované vsuvky. A tvůrcům se to nakonec hodně zalíbilo a hranému filmu to dodalo originální a zábavné zpestření.

Hlavní postavu filmu si zahrál Pavel Kříž. Vtipný byl honorář 120 Kčs, který pobíral za jeden natáčecí den. Celkem si tak přišel za první film na 2400 Kčs.

Málokdo ví, že Dušan Klein uvažoval, že by do dvou hlavních rolí obsadil Lukáše Vaculíka a Ondřeje Vetchého. Nakonec však usoudil, že spojení Kříže a Matáska bude dobře fungovat, protože herci spolu studovali a byli v reálném životě kamarádi. Právě to mohlo dát filmu něco navíc. Mladíci však nedostali k natáčení povolení od školy a za porušení školního řádu je čekala trojka z chování. To měli ještě štěstí, že nebyli vyloučeni. Ondřej Vetchý a Lukáš Vaculík se nakonec ve filmech také objevili v menších rolích.

Klein si prožil horké chvilky při schvalování filmu, protože řadě soudruhů nepřišel děj vtipný, ale nakonec s drobnými úpravami se film dostal do distribuce kin. Nesmělo se však o něm psát v tisku. I bez reklam si do kin zašlo 1,6 milionu diváků.

Jak básnící přicházejí o iluze (1984)

Stejně úspěšný byl i další film. Stydlivou Borůvku vystřídala Jeskyňka, zřejmě nejromantičtější Štěpánová múza.

Jsi modrá jako hladina,
jsi řeka, která usíná.
Jsi jako nebe za úsvitu
a věříš na lži ze soucitu.
Na nemoci a uzdravení
a na lásku a odpuštění.
Ať se v kterékoli noční době
prostíráš ve mně a já v Tobě,
krajino nejkrásnějších míst,
knížko má, v níž se učím číst.

Jeskyňku si zahrála slovenská herečka Adriana Tarábková. Hlas jí propůjčila Miriam Chytilová. Ve filmu je i malá připomínka Borůvky, která poslala Štěpánovi svatební oznámení. Miroslava Šafránková už v té době žila v zahraničí, a tak její hlas nahradila Zlata Adamovská. Pavel Kříž si polepšil – za den natáčení už dostával 240 Kčs.

Jak básníkům chutná život (1987)

Diváci byli nadšení, když se v kinech objevil další příběh sympatické dvojice. Kluci dospěli v mladé muže, dostudovali a čekal je vstup do života dospělých. Film se původně měl jmenovat Jak básníkům voní život, ale po připomínce Františka Filipovského došlo ke změně.

Do života beznadějného romantika vplula Píšťalka, která byla sice ze zámku, ale život brala prakticky. Ve filmu bylo také poprvé odhaleno skutečné jméno Kendyho (Davida Matáska). Ten se jmenoval Leoš Marek. Mireček Mužumbura (Joseph Dielle) byl v té době ve své zemi (Kongo) uznávaným režisérem a roli přijal jen pod podmínkou, že mu bude uhrazený jeho měsíční příjem.

Režisér Dušan Klein a scenárista Ladislav Pecháček neodolali pokušení a zahráli si nádražáky, kteří nakládají v závěru filmu Štěpánovu bednu do vlaku.

I v tomto případě využil režisér hlas Zlaty Adamovské, která nadabovala Evu Vejmělkovou. Během natáčení měli filmaři horkou chvilku, když Rudolf Hrušínský dostal třetí infarkt.

Konec básníků v Čechách (1993)

Čtvrté pokračování už bylo slabší, ale film byl stále v hodnocení na dobré úrovni. Zajímavé je, že Kříž a Brodská tvořili v době natáčení pár, tak jiskření nemuseli ani hrát. Ve filmu si měla zahrát i Borůvka, ale Miroslava Šafránková měla v té době už dvě děti a nabídku odmítla.

Přestože ve filmu zůstal velký otazník nad potomkem Píšťalky, herečka Eva Vejmělková uvedla, že dítě měla se Štěpánem a sama přemluvila režiséra, aby z ní neudělal usedlou manželku učitele Hájka, ale předvedl ji jako soběstačnou ženu, která vychovává dítě sama.

Jak básnící neztrácejí naději (2004)

Další pokračování už ani nikdo nečekal. I tento díl si udržel oblíbenost předchozího filmu. Oba hrdinové už se smířili s realitou všedních dnů. Ve Štěpánovi však stále zůstává kousek romantika a vyčpělý vztah s Ute (Brodská) vymění za románek se zrzavou Annou. Ve filmu už chybí Štěpánova maminka Míla Myslíková. Byla v té době hodně nemocná a sama požádala, aby její postava děj opustila. Zemřela následující rok.

Ondřej Vetchý na poslední chvíli odmítl v pokračování hrát, a tak byl nahrazený Lukášem Vaculíkem. Zrzečku si zahrála Michaela Badinková, která sice přišla na konkurz s hodinovým zpožděním, ale přimluvil se za ni její učitel Boris Rösner. Dušan Klein měl představu, že by měla vypadat jako mladá Nicole Kidman, a proto zvolil zrzavou barvu vlasů. Pro Badinkovou šlo ve filmu o první milostnou scénu a hodně se styděla. To však nevadilo, protože Pavel Kříž byl v té době sice zkušeným hercem, ale s natáčením intimních scén měl také problém.

Jak básníci čekají na zázrak (2016)

Štěpán ten svůj zázrak našel vlastně nečekaně hned v sousedním bytě, kde bydlela trochu ostýchavá Zuzana Rybářová (Linda Rybová) s dcerou. Film už sice neměl takový ohlas, ale pořád přinesl podobně postiženým nevyléčitelným romantikům příjemné dvě hodiny zábavy.

Dušan Klein, který zemřel v roce 2022, po sobě díky „Básníkům“ zanechal nesmazatelnou stopu a velice poutavě dokázal zvěčnit rušný vývoj naší společnosti očima jedné generace.

Na poslední příběh Básníků se můžete podívat 11. června večer na Primě.