Špína, chudoba a boj o holé přežití: Legendární Rocky z roku 1976 není filmem, za který ho považujeme

Město na kolenou a krize mužské hrdosti

Filadelfie sedmdesátých let minulého století nebyla místem pro slabé. Bývalá průmyslová metropole, kdysi hrdě nazývaná „Dílna světa“, procházela drtivou deindustrializací. Továrny zavíraly své brány, ulice plnil odpad a městu reálně hrozil bankrot.

V tomto rozpadajícím se světě se hroutila i tradiční dělnická identita. Postavy jako Paulie, pracující v masokombinátu, nebo samotný Rocky si museli svou hodnotu kompenzovat skrze fyzickou sílu a agresi.

Tělo se stalo jejich jedinou zbývající komoditou a posledním výrobním prostředkem v prostředí, kde stroje utichly.

Život za dvacet dolarů: Ekonomická realita ulice

Rocky Balboa rozhodně není klasickým hrdinou, který by od začátku směřoval k úspěchu. Je to třicetiletý prekarizovaný dělník bez dokončeného středoškolského vzdělání, který žije v zanedbaném jednopokojovém bytě bez funkčního topení. (pozn. redakce: Prekarizovaný dělník je pracovník, který sice pracuje, ale jeho zaměstnání je nejisté, špatně placené a postrádá běžné jistoty.)

Společnost mu dělají jen želvy a pes. Jeho příjem závisí na jednorázových provizích z vymáhání dluhů pro lichváře Gazza, kdy dostane pouhých 20 dolarů za to, že dlužníkovi nezlomí palec. K tomu si občas přivydělá drobným honorářem kolem 40 až 50 dolarů za zápas v polorozpadlých klubech. Po odečtení poplatků za šatnu a trenéra mu však v kapse nezbyde téměř nic.

Cesta ven z této pasti neexistuje. Když ho starý trenér Mickey Goldmill vyhodí z tělocvičny s tím, že promrhal svůj talent a stal se z něj pouhý pouliční rváč, Rockyho sociální mobilita klesá na nulu.

Zápas s Apollo Creedem pro něj proto není cestou k bohatství, ale jednorázovou anomálií, která mu má dokázat, že není jen další nula z ulice.

Velký mýtus o americkém snu

Masová média a pozdější pokračování vytvořila kolem Rockyho mýtus o triumfu kapitalistické mobility. Skutečný film z roku 1976 však vypráví úplně jiný příběh.

Rocky Balboa na konci zápasu nevyhrává, protože šampion Apollo Creed vítězí na body.

Hlavním tématem filmu totiž není sportovní triumf, ale pouhé přežití a nalezení citové stability po boku Adrian Pennino. Snímek s rozpočtem pouhého jednoho milionu dolarů ukázal Ameriku bez příkras, v její nejsyrovější podobě.

Hlasy z minulosti a pohled dnešního diváka

Drsnou atmosféru snímku potvrzují i slova pamětníků. „Filadelfie měla tehdy pověst špinavého, nebezpečného a zkrachovalého města“, vzpomíná Sharon Pinkenson, dlouholetá ředitelka Philadelphia Film Office.

Film však tuto realitu ukázal bez příkras a polidštil dělnickou třídu, která se odmítala vzdát i v těch nejhorších podmínkách.

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše: „Když se dnes podíváte na prvního Rockyho, vůbec to nepůsobí jako ty pozdější akční blockbustery. Je to neuvěřitelně depresivní pohled na Ameriku sedmdesátých let, kde se lidé bez práce topí v sudech na ulici. Ten film je víc o chudobě a samotě než o boxu.“

Kde najdete toto mistrovské dílo dnes?

Pokud si chcete připomenout snímek, který získal tři ceny Akademie včetně té za Nejlepší film, máte v České republice několik možností.

Film je dostupný v rámci předplatného na platformách Canal+ a Oneplay, případně online na Lepší.TV. Pokud dáváte přednost digitálnímu nákupu či zapůjčení, najdete ho v nabídkách Apple TV a Amazon Video.