Po sametové revoluci „dostaly amnestii“ téměř zapomenuté filmy, tak pravdivé, že se jich komunisté báli
Foto: www.shutterstock.com

Po sametové revoluci „dostaly amnestii“ téměř zapomenuté filmy, tak pravdivé, že se jich komunisté báli

V době ne tak dávno minulé fungovala cenzura a nesvoboda i ve filmové tvorbě, a tak se stávalo, že místo distribuce do kin, šel film rovnou „do trezoru“, protože někdo z funkcionářů KSČ usoudil, že dílo neodpovídá socialistické morálce.

Po sametové revoluci „dostaly amnestii“ téměř zapomenuté filmy, tak pravdivé, že se jich komunisté báli Další fotografie v galerii >
Foto: www.shutterstock.com

Někdy se film do distribuce dostal, ale neviditelné oko cenzury si jej našlo i tam a byl stažený a zakázaný. Smutné bylo, že se to stávalo i filmům, kde hrál herec, který se rozhodl k emigraci.

Štěstí měli například „Chalupáři“, kde úvodní píseň nazpíval emigrant Waldemar Matuška. Seriálu tak hrozilo, že bude odstraněný jako nevhodný. Naštěstí někoho napadlo, že bude stačit, když zmizí Matuškův zpěv. Ale mnoho jiných filmů takové štěstí nemělo a na dlouhé roky byly „pod zámkem“.

Čtěte také: Přehlídka nejoblíbenějších filmů z dob Československa. Tyto snímky žereme dodnes

Film „Ucho

(hodnocení 86 %)

Film vznikl podle předlohy Jana Procházky, který byl sice členem KSČ, ale veřejně vystupoval proti některým zásadním věcem a žádal reformu uvnitř strany i ve společnosti. Jeho knihy byly po příchodu okupačních vojsk v roce 1968 zakázané mezi prvními. Tak se snímek „Ucho“ dostal k divákům až v lednu 1990. Snímek se skvělým hereckým obsazením (Bohdalová, Brzobohatý, Císler, Němec, Poloczek a další) je jedním z nejpovedenějších děl Karla Kachyni.

Čtěte také: Tankový prapor (1991): Kdo komu při natáčení přebral holku?

Film „Sedmikrásky“

(hodnocení 75 %)

Podobný osud čekal i snímek „Sedmikrásky“ oblíbené režisérky Věry Chytilové. A to šlo jen o dvě mladé hrdinky, které cítí, že společnost, ve které žijí, je prohnilá a zkažená. Tak se tak začnou chovat také. Dívky svádí muže, občas někoho okradou a když se dostanou v luxusním hotelu k připravené velkolepé hostině, neodolají pokušení. A právě takové chování plné vzdoru a pohrdání autoritami muselo pryč z dosahu veřejnosti. Věra Chytilová za film dostala zákaz činnosti a teprve v roce 1976 se jí podařilo k práci režisérky vrátit.

Film se v anketě BBC v roce 2019 umístil na šestém místě ve výběru stovky nejlepších filmů točených ženami. Vybíralo se ze 761 filmů.

Čtěte také: Pětice nejvýdělečnějších českých filmů: Českým kinům vládnou ženy

Film „Spalovač mrtvol“

(hodnocení 89 %)

Další z mnoha zakázaných filmů je mrazivý a děsivý film s geniálním hereckým výkonem Rudolfa Hrušínského zasazený do třicátých let minulého století. Z obyčejného zaměstnance krematoria se pod vlivem jeho obdivu k nacismu stává jiný člověk.

Film je diváky označovaný za nejlepší český film, nejlepší režisérsky zpracovaný film Juraje Herze a nejlepší film Rudolfa Hrušínského.

Čtěte také: Filmové chyby: Co se ve filmu Vrchní, prchni! úplně nedomyslelo

Film „Skřivánci na niti“

(hodnocení 85 %)

Herecká opera Rudolfa Hrušínského, Václava Neckáře, Jitky Zelenohorské, Vladimíra Ptáčka, Vlastimila Brodského a mnoha dalších nám zůstane jako trvalá vzpomínka na nedávno zesnulého Jiří Menzela.

Film z roku 1969 na motivy knihy Bohumila Hrabala byl v trezoru 20 let, protože ukazoval pravdivé poměry padesátých let. V kině se diváci filmu dočkali v roce 1990 a Jiří Menzel byl potrestaný zákazem činnosti až do roku 1974.

Čtěte také: Slunce, seno, ufoni aneb proč slavná trilogie neměla pokračování

Film „Bílá paní“

(hodnocení 82 %)

V nemilost upadla dokonce i povedená komedie o pověstné strašidelné bytosti. Česká komedie z roku 1965 Zdeňka Podskalského je opravdu veselou podívanou s herci zvučných jmen (Brodský, Hrušínský, Kopecký, Kačírková, Bohdalová, Bek, Chramostová, Menšík, Prachař), která svými vtipnými hláškami pobouřila uvědomělé komunistické členy, a tak šel film „pod zámek’’.

DOPORUČUJEME

Novinky

<< Předchozí článek Další článek >>