Návrat do budoucnosti slaví 40 let. A pořád má proud v kondenzátoru toku

Návrat do budoucnosti slaví 40 let. A pořád má proud v kondenzátoru toku

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Už 40 let uplynulo od chvíle, kdy se film Návrat do budoucnosti stal kulturním fenoménem. Cestování časem, humor, DeLorean i mladistvá energie Michaela J. Foxe – to vše z něj dělá nadčasové dílo, které ani po čtyřech desetiletích neztrácí lesk.
Obsah článku
  1. Když se minulost střetne s budoucností
  2. Marty McFly – hrdina, kterého miloval celý svět
  3. Náhoda, která změnila dějiny filmu
  4. Klasika, která nestárne
  5. Michael J. Fox – opravdový bojovník
  6. Silnice? Kam jedeme, žádné nepotřebujeme

Kulaté výročí nesmrtelné sci-fi komedie lze oslavit jediným způsobem – jejím návratem do kin. Ti lenivější si mohou film připomenout s Netflixem, SkyShowtime nebo s Apple TV.

Když se minulost střetne s budoucností

Uplynulo už neuvěřitelných čtyřicet let od chvíle, kdy Marty McFly poprvé naskočil do stříbrného DeLoreanu a s křikem „Jedeme do minulosti!“ odletěl vstříc roku 1955. Film Návrat do budoucnosti (v originále Back to the Future) měl premiéru 3. července 1985 a stal se okamžitou senzací. Režisér Robert Zemeckis a scenárista Bob Gale tehdy dokázali nemožné – v jediném filmu spojili vtip, napětí, sci-fi i rodinný příběh, který odolal zubu času lépe než většina jiných hollywoodských klasik.

Marty McFly – hrdina, kterého miloval celý svět

Příběh středoškoláka Martyho McFlye, který díky potrhlému vynálezci Emmettu Brownovi cestuje časem a musí zajistit, aby se jeho rodiče vůbec zamilovali, zní jako čirá fantazie. Ale v rukou Zemeckise a Galea se proměnil v dokonale vyváženou směs humoru a dojetí. Nezapomenutelná scéna s kultovním DeLoreanen, písní Johnnyho B. Goodea nebo legendární hodinovou věží Hill Valley dodnes patří mezi nejikoničtější momenty filmové historie. A když k tomu přidáme úžasnou hudbu Alana Silvestriho a nepřekonatelný výkon Michaela J. Foxe, není divu, že se film stal nejvýdělečnějším titulem roku 1985 v USA.

Náhoda, která změnila dějiny filmu

Michael J. Fox se k roli dostal vlastně náhodou. Původně byl obsazen herec Eric Stoltz, ale po několika týdnech natáčení tvůrci zjistili, že jeho vážnější pojetí Martyho nefunguje. Natáčení se proto rozběhlo znovu – tentokrát s Foxem, který tehdy zároveň účinkoval v seriálu Family Ties a na natáčení jezdil po nocích. Výsledek ale stál za to. Jeho přirozený humor, energie a mladistvá drzost udělaly z Martyho postavu, se kterou se diváci ztotožnili po celém světě.

Klasika, která nestárne

Film získal čtyři nominace na Oscara, z nichž jednu – za střih zvuku – proměnil. Ale skutečnou odměnou byla jeho trvalá obliba. Vznikly dvě pokračování, animovaný seriál, videohry i nespočet odkazů v popkultuře. Letos se navíc ke 40. výročí chystá opětovné uvedení do kin, tentokrát ve formátu IMAX a 4K, aby si i nová generace mohla vychutnat tuhle cestu časem v nejvyšší možné kvalitě.

Michael J. Fox – opravdový bojovník

Tracy Pollan a Michael J. Fox. 2024
Tracy Pollan a Michael J. Fox. 2024 | Zdroj: lev radin / Shutterstock

Když se řekne Návrat do budoucnosti, nelze pominout ani osobní příběh hlavního představitele. Michael J. Fox byl na vrcholu slávy, když mu v roce 1991–v pouhých devětadvaceti letech – lékaři diagnostikovali Parkinsonovu nemoc. Dlouhá léta o tom mlčel, až v roce 1998 se rozhodl vystoupit veřejně a přeměnil svou nemoc v misi. Založil Nadaci Michaela J. Foxe, která dodnes financuje výzkum Parkinsonovy choroby a patří k nejvlivnějším organizacím svého druhu na světě.

Fox se nikdy nepřestal usmívat – ani když nemoc postupovala. V nedávném rozhovoru přiznal, že „už to není lehké, ale stále mám důvod žít“. Jeho odvaha a optimismus z něj udělaly symbol lidské síly – a v očích fanoušků navždy skutečného Martyho McFlye, který dokázal čelit i nejtěžšímu osudu.

Silnice? Kam jedeme, žádné nepotřebujeme

Čtyřicet let po premiéře tak Návrat do budoucnosti zůstává víc než jen filmem o časoprostorových paradoxech. Je připomínkou, že minulost, přítomnost i budoucnost se spojují v jednom okamžiku – v našem vlastním příběhu. A tak si možná právě dnes stojí za to pustit znělku a říct si spolu s Brownem: „Silnice? Kam jedeme, nepotřebujeme žádné silnice.“

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře