Pozlátko showbyznysu: Život herce nejsou jen galavečery, říká Aneta Krejčíková

„Někdy se naštvu na showbyznys“

Aneta Krejčíková sama sebe popisuje jako člověka majícího velkou chuť do života. Už dvacet let se věnuje herectví, účinkuje v oblíbených seriálech i filmech a hraje v Divadle na Vinohradech či Na Fidlovačce. Letos poprvé se objeví na tradičních Letních shakespearovských slavnostech, což byl její velký sen.

Přesto si nebyla jistá, zda pracovní nabídku přes léto přijme, protože tak bude mít méně času na potřebný odpočinek a aktivity s dětmi. Říká si ale, že aspoň vydělá peníze a bude je moct vzít v září k moři. Na sociálních sítích a v rozhovorech herečka otevřeně mluví o svém těle, porodu, mateřství nebo vztazích. V jednom z nejnovějších rozhovorů, kdy byla hostem pořadu Hovory, promluvila o dojmech ze showbyznysu.

Někdy se trošku naštvu na ten showbyznys, jaký je, a říkám si, to by bylo tak skvělé, kdyby to bylo bez pozlátka. Jsme nějak prezentováni na veřejnosti, na těch galavečerech, ale nevypovídá to nic o tom, jaký žijeme život doopravdy. To nejsou ta ranní vstávání a noční vstávání k dětem, neustálý spěch a strach, že nestihnu, co bych měla. Myslím, že nastala změna v době, kdy se u nás rozmohly sociální sítě, konkrétně Instagram, kde řada lidí z veřejného prostoru se nebojí a nestydí ukázat pravdu. Samozřejmě je na vás, kam až lidi pustíte, ale myslím, že je to pro společnost celkem ozdravné.

„Mám štěstí, že dělám, co mě baví“

Aneta Krejčíková se tedy snaží ukazovat i stinné stránky slávy a herectví, na druhou stranu nechce, aby to bylo vnímáno tak, že si stěžuje na pohodlný život a některé mateřské či pracovní povinnosti. Protože, přiznejme si, na některé jedince by to takhle mohlo působit. Herečka je ale šťastná za to, co má, a dává si záležet na tom, aby to zdůraznila.

Patřím mezi pár šťastných lidí, i sama díky sobě, kteří dělají to, co milují a co berou jako své poslání. Stále mám okolo sebe lidi, kteří chodí do práce a nejsou šťastní, nedělají to, co je naplňuje. My v práci strávíme tolik času, že se podle mě nevyplatí dělat něco, co mě štve a nenaplňuje. Ano, je to těžké, snažím se nechat lidi nakouknout do kuchyně, jak to doopravdy je, na své umaštěné kořenky, ale v žádném případě nechci, aby to bylo vnímáno tak, že kňourám nebo si stěžuju, protože ukazuju i radost a plnost života z toho, že právě mám štěstí a dělám, co mě baví.

Pětatřicetiletá Aneta Krejčíková si už stačila zahrát v řadě filmů a seriálů, včetně pohádky Dešťová víla, komedie Láska je láska nebo historického dramatu Zločin v Polné. Výrazné role měla i v krimiseriálu Rapl, minisérii Volha a zejména v nekonečné Ulici, která její hereckou dráhu odstartovala v roce 2005. Její postava Gábiny Pumrové, později Hermanové, zde byla od začátku, neuvěřitelných dvacet let. V jubilejní sezóně však herečka pocítila potřebu změny a odpočinku. Z Ulice odešla, aby měla více času na rodinu a jiné projekty.