V Ulici hraje půl roku a je nadšený. Prozradil, co se pro jeho postavu chystá

Hrát v takovém projektu je ohromná věc

V Ulici natáčí už půl roku a je z toho ohromně nadšený, přestože diváci ho zatím příliš srdečně nevítají. Ačkoli jim předchozí představitel dané role většinou hodně vadil, z nějakého důvodu se nemohou přenést ani přes nové obsazení. Lidé jsou, zdá se, nejspokojenější, když si mohou na něco stěžovat. Tenhle mladík ale musel hodně zabojovat, aby roli během castingu získal, protože konkurence byla velká.

Je to velikánská věc, natáčí se to dvacet jedna let, to je prostě drsné. Nedokážu uvěřit, že hraju v takovém seriálu. Nějací spolužáci mě v tom podporují, fandí mi a říkají, kámo, to dáš. Holky mi gratulují, ale zatím na to žádná neletí. Učení scénáře mě baví, nahrávám si to do diktafonu a pak si to říkám. Je to perfektní, já si to moc užívám.

Syn pořád nemůže tátovi odpustit

V zákulisním pořadu Backstage Ulice, jímž od této sezóny nově provází herec Petr Komínek, se chlapec o své roli rozpovídal podrobněji a prozradil tak, jak se bude dál vyvíjet a kolem jakých témat se má točit. Zdá se, že seriálová postava ještě zcela neodpustila temnou minulost svému rodiči.

Alex je takový vlastně svůj, kluk, kterému zemřela mamka. Táta byl mafián, takže to má těžké. Rodiče jsou super, jak Martinka Randová, tak Vašek. Oba jsou na mě strašně hodní a Alex s nimi také vychází skvěle, teda s mamkou spíš, s tátou jakžtakž. Teď se s ním spíš hodně hádá. Alex je na něj naštvaný kvůli tomu, že byl mafián a neřekl mu to. Lumír se to snaží napravit, daří se mu to a podaří.

Problémů přibude, kluk se chytne špatné party

Lexíka, respektive teď už o něco vyspělejšího Alexe, hraje tedy nově Gabriel Petr Klener – poté, co se předchozí představitel Filip Hornyak rozhodl skončit, aby si mohl více užívat dětství a soustředit se na jiné zájmy. Gabriel prozradil, jakým koníčkům se věnuje on sám, když zrovna nenatáčí.

Alex bude problémový, noví kamarádi ho ovlivní. Baví mě to hrát, protože já takový nejsem, ale máme společnou jednu věc, to, že se dost rychle urazíme. Rád hraju deskovky, baví mě skládat scénáře, hrajeme s kámošem takové divadélko pro rodiče, ale i natáčíme krátké filmy, které pak dáváme do rodinných kin. Mám rád i divadlo, ale zatím jsem se k němu nedostal.

Jeho velkou vášní je rovněž jeden méně obvyklý sport. Člověk by u chlapce jeho věku čekal fotbal, hokej nebo třeba karate, ale Gabriel propadl kouzlu šermu. Vlastně ho na to přivedla maminka.

Šerm dělá fakt málo kluků a jsem jeden z nejstarších na to, že jsem v mladší skupině. Ze začátku jsem moc sportů nedělal, tak mi máma řekla, ať nějaký začnu. Nabízela mi různé a mezi nimi padl i ten šerm.