Nejhříšnější česká hvězda stihla 4 svatby, stejně rychle, jako měnila milence, střídala i divadelní angažmá

Nebyla krásná, ale rozhodně jí nechyběl šarm

O zástupech mužů, kterým dokázala divoká Ljuba zamotat hlavu, se vyprávěly legendy. Přezdívalo se jí „Dívka s ďáblem v těle“ podle filmové role ze stejnojmenného filmu z roku 1933.

V ničem se nepodobala ostatním herečkám své doby. Dokonce si nějakým zázrakem dokázala na dokladech nechat změnit datum narození, aby si ubrala pět let. Už od mládí si zkrátka zakládala na tom, aby vypadala mladší, než ve skutečnosti byla, a bylo také snadnější lovit mladší muže. A čím byla starší, tím byli její partneři mladší. Dokázala si udržet svěží vzhled a temperament dlouhé roky a o nápadníky neměla nouzi. Stejně rychle, jako měnila milence, střídala i divadelní angažmá.

Kvítko z čertovy zahrádky

Luběnka, jak ji rodiče pojmenovali, byla divoška už od dětství a maminka ji přivedla k ochotníkům a ke hře na housle, aby jí trochu zabavila. Jinak si co do zlobení nezadala ani s chlapci. Prala se, lezla po stromech a nechyběla u žádné lumpárny.

Herectví ji učarovalo a po gymnáziu složila zkoušky na konzervatoř. Jenže chodit další roky do školy se jí moc nechtělo, a tak se vydala rovnou zkusit štěstí do Smíchovské arény.

Postupně si prošla snad všemi pražskými operetními divadly a kabarety a zavítala i do Bratislavy a do Vídně. Několik sezón strávila i u Oldřicha Nového, spolupracovala s Voskovcem a Werichem a objevovala se i ve filmu.

Myslím, že jsem se Werichovi líbila, ale mně se líbil spíš jemnější a romantičtější Voskovec. Ovšem randila jsem s oběma. Později jsem se dozvěděla, že si to pak v šatně stejně řekli,

přiznala po letech v jednom rozhovoru.

Adina jako nejlepší kamarádka

S Adinou Mandlovou si rozuměla jako s nikým jiným. Jeden čas spolu i bydlely a jejich divoké večírky byly pověstné. Dokonce na nich někdy nebyli ani muži. Známému muzikantovi Vladimíru Trucovi se jednou svěřila:

Nemysli, že láska mezi ženami je něco špatného. Je to hezká věc.

Adina Mandlová zase zmínila, že si na jednom z takových dívčích mejdanů všechny vyzkoušely kokain.

Film ji moc nenadchl

Ljuba si zahrála asi ve třinácti celovečerních filmech, ale nikdy se za filmovou herečku nepovažovala. Bylo to spíš jen zpestření její práce v operetě. Právě v jednom z filmů Voskovce a Wericha zazpívala legendární píseň Život je jen náhoda, která se stala hitem, a ona byla brána jako představitelka koketních temperamentních dívek s krásným sopránem.

Pouze válka ji dokázala na chvíli připravit o milované vystupování na divadle. Měla částečný židovský původ, a tak jeden čas pracovala jako pomocná síla v baru a na konci války musela na půl roku nastoupit v cihelně, kde vozila písek.

Po válce si však vše vynahradila. Chvíli se vrátila do divadla k Oldřichu Novému, později byla jednou z největších hvězd Hudebního divadla Karlín a v roce 1958 spoluzakládala Divadlo Na zábradlí. Vystupovala na estrádách, v televizních pořadech a v kabaretech. Ještě v devadesátých letech zpívala a tančila a občas se ještě mihla ve filmu, kde hrála většinou sama sebe.

Stihla i čtyři svatby a rozvody

Byla až moc živá, a tak není divu, že to s ní muži neměli lehké. O prvním sňatku s boxerem Edou Hrabákem tvrdila, že ho uzavřela z lehkovážnosti, a proto vydržel jen dva roky. Po válce si vzala elegána Miroslava Lorence, který ji naučil vybraným způsobům chování. Nedokázal ji ale zklidnit a její hektické tempo života bylo příčinou rozvodu. Ani třetí manžel, architekt Dvořáček, s ní nedokázal držet krok. Poslední svatbu měla ve dvaašedesáti a Karel Šmídek měl pouhých třiatřicet let. Vypadal jako její syn.

Elixír mládí nepotřebovala

Ještě po osmdesátce byla plná života a na jevišti vykopávala nohy až k hlavě nebo dělala hvězdice. Poctivě o sebe pečovala, jedla hodně zeleniny a pravidelně cvičila. Nijak se netajila tím, že má za sebou pár plastických operací.

Když nečekaně v květnu 1996 zemřela, všichni z jejího okolí byli zaskočeni. Podle dokladů bylo uvedeno, že měla 83 let, ale měla o pět víc.  Od roku 2000 odpočívá na Vyšehradě, v hrobě zřízeném nadací Život umělce.