Kristian: Jeden z neslavnějších filmů Oldřicha Nového zpříjemní divákům sobotní podvečer
Hlavní hrdina je ženatý úředníček cestovní kanceláře Alois Novák, v podání Oldřicha Nového. Není ani bohatý, ani zajímavý, ale má jednu krásnou slabost. Jeden večer v měsíci v luxusním Orient baru se promění a je z něj neodolatelný svůdce Kristian. Právě omezené možnosti nutí muže, aby zanechal omámenou ženu, která se stala jeho kořistí, na místě a „navždy“ zmizel.
Předlohou příběhu byla divadelní hra francouzského autora Yvana Noého z roku 1936. V české divadelní verzi si roli krásky z lepší společnosti zahrála Nataša Gollová. Ve Fričově znamenitém filmu ovšem Gollová ztvárnila zakřiknutou Marušku, manželku úředníčka Aloise Nováka. Úchvatnou, leč poněkud zahořklou Zuzanu si pak zahrála Adina Mandlová.
Miláček žen si velmi zakládal na vzhledu elegána
Oldřich Nový se stal symbolem prvorepublikové elegance, ale lidé si ho oblíbili i pro hodnoty, které představoval jako člověk. Dokonce mu odpustili i to, že byl workoholik a také pěkný skrblík.
Jako pro řadu dalších herců, rok 1948 pro něj byl studenou sprchou. Pokud chtěl i nadále zůstat hercem, musel se přizpůsobit. Móda budovatelských filmů se nevyhnula ani jemu, ale šel na to chytře. Dokázal se obklopit týmem scenáristů a dramaturgů a společnými silami vymysleli film, který odpovídal módním trendům, ale zároveň v něm nebylo nic, za co by se herci a tvůrci museli stydět. Snažil se svůj starý herecký styl zakomponovat do požadavků nové doby a dařilo se mu to.
I v budovatelské době se tato herecká hvězda dokázala prosadit a byl stále prominentním umělcem, kterému bylo dovoleno si udržovat svůj dramaturgický tým. Doba sice silně vystupovala proti individualitám a základem společnosti měl být úspěšný kolektiv, jenže film jednoduše výrazné osobnosti potřeboval a Oldřich Nový byl jednou z nich (podobně jako třeba Marvan nebo Werich).
Nedokázal se moc dobře vyrovnat se stářím
Paradoxně tak elegán Nový dokázal proplouvat v komunistických vodách, ale zbrzdil ho jiný nepřítel. Stáří.
Vždy obletovaný herec, který si zvykl na obdiv žen, se velice špatně dokázal vyrovnat s tím, že stárne a chřadne.
Nejprve přišel o role milovníků, ve kterých se cítil jako ryba ve vodě. V romantických komediích, které končily obrazem zamilovaného páru, který má před sebou ještě dlouhé roky šťastného života, mohou herci hrát jen do určitého věku.
Oldřich Nový si také velice zakládal na svém uhlazeném vzhledu elegána. Nebyl vyloženě krasavec, ale pohled na něj lahodil oku, a to se přes veškerou jeho snahu začalo měnit. Ve stáří se mu zvýraznila vystouplá spodní čelist, prořídly vlasy. Pro jiné by to nebyla tragédie, ale Nový se od sedmdesátých let začal stahovat do ústraní, nechodil do společnosti a k sobě pouštěl jen dceru a hrstku přátel. Pracoval stále méně, až nakonec zůstal izolovaný od lidí. Chtěl, aby si ho všichni pamatovali v plné síle, přesně tak, jako si ho můžete vychutnat ve filmu Kristian.
I přes řadu slavných filmových rolí se Nový vždy považoval hlavně za divadelního herce. Ve filmovém světě mu zůstalo jedno nesplněné přání. Už od šedesátých let toužil natočit dalšího Kristiána. Bohužel, doba už takovým projektům nepřála a on nechtěl z Kristiana udělat úspěšného muže s komunistickým přesvědčením.
Slavný film Kristian je ve vysílání TV Prima 20. dubna v podvečer na Primě.
- filmovyprehled.cz,
- Šárka Gmiterková, rozhovor o knize o Oldřichu Novém zveřejněném v Právu, Roč. 32, č. 186 (11.08.2022), s. 17 ,
- Autorský text