Yvetta Simonová a její osudoví muži: Život mezi mikrofonem, láskou a dirigenty
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci- Z baletky se stala hvězda pódia
- František Spurný: první manžel, první velká zkouška
- Jan Werich a zrod jména Yvetta Simonová
- Milan Chladil: muž, který poznamenal její život, ale nebyl její
- Jaromír Vomáčka: melodie, která ztratila rytmus
- Karel Vlach: dirigent, který jí dal klid
- Publikum jako životní partner
- Yvetta Simonová – dáma, která se vdala za pódium
Z baletky se stala hvězda pódia
Narodila se 4. listopadu 1928 v Českém Brodě. Malá Yvetta snila o baletu a klavíru. Jenže učitelka rodičům brzy oznámila: „Dívenka je šikovná, ale je moc statná.“ A tak místo tance přišla hudba a zpěv, který se stal jejím osudem. První úspěch zaznamenala v kostele, když zazpívala Griegovu „Tys láska má“ a Schubertovo „Ave Maria“. Publikum bylo nadšené, a Yvetta pochopila, že tohle je její cesta.
František Spurný: první manžel, první velká zkouška
Po válce se vydala do Bratislavy, kde poznala svého prvního muže – Františka Spurného, elegantního manažera a ředitele pražské Lucerny. Zdálo se, že vedle něj bude mít zázemí, klid a jistotu. Jenže život se zpěvačkou, která září na jevišti, není snadný. Když v roce 1949 porodila syna Tomáše, zdálo se, že štěstí je dokonalé. Ale jak sama později přiznala, práce ji zcela pohltila.
Její manžel začal žárlit, nejen na kolegy, ale hlavně na jejího pěveckého partnera Milana Chladila. A právě to byl začátek konce jejich vztahu.
Manželství to nevydrželo. Bylo to všechno příliš,
řekla s odstupem let Yvetta.
Jan Werich a zrod jména Yvetta Simonová
Když se začala objevovat po boku orchestru Karla Vlacha, stála před otázkou: jak se prezentovat? Tehdy zasáhl Jan Werich, který jí v dobrém poradil, že s příjmením Spurná zřejmě „žádnou díru do světa populární hudby neudělá“. A tak vznikla Yvetta Simonová – jméno, které mělo noblesu i zvuk.
Milan Chladil: muž, který poznamenal její život, ale nebyl její
V šedesátých letech přišla spolupráce, která se zapsala do dějin české hudby. Dvojice Simonová a Chladil byla symbolem elegance, harmonie i emocí. Jejich duety jako „O nás dvou“ nebo „My dva a čas“ zná dodnes snad každý.
A právě tahle spolupráce byla pro Yvettu osudová, i když s Milanem Chladilem nikdy netvořili pár.
Milan byl úžasný, bodrý Moravák, ale všechno mezi námi bylo čistě profesní. Při zpívání na mě jenom koukal, protože neuměl texty a odezíral ze rtů,
vysvětlila s úsměvem.
Jenže muži v jejím životě tomu nechtěli věřit. Žárlili. A ta žárlivost stála Yvettu hned několik vztahů.
Všichni mí muži žárlili na Milana. A možná měli pocit, že stojí v jeho stínu – jenže on byl můj pracovní partner, ne životní,
řekla později.
Jaromír Vomáčka: melodie, která ztratila rytmus
Druhým manželem byl Jaromír Vomáčka, talentovaný skladatel, který pro ni psal písně plné citu a něhy – třeba „Zhasněte lampiony“ nebo „Já jsem zamilovaná“. Byli krásný pár, profesně si rozuměli, ale realita showbyznysu byla neúprosná.
Když Yvetta vyjížděla na dlouhé koncertní šňůry s Chladilem a orchestrem Karla Vlacha, Jaromír začal mít pocit, že mu uniká ze života. A ani jejich manželství nápor slávy a neustálého cestování nevydrželo.
Karel Vlach: dirigent, který jí dal klid
A pak přišel Karel Vlach, slavný kapelník, dirigent, muž, který dokázal Yvettu skutečně pochopit. Byl jejím partnerem nejen na pódiu, ale i v životě. Po rozchodu s Vomáčkou s ním našla klid, jaký do té doby nepoznala.
Bylo to mé nejklidnější období. Rozuměli jsme si, nebyly tam scény, jen hudba a vzájemný respekt,
vzpomínala.
Vlach zemřel v roce 1986 a Yvetta zůstala sama. Ale na rozdíl od minulosti už s tím uměla žít.
Všichni mě dirigovali.
Když bilancovala svůj život, často říkala s úsměvem, ale i s trochou hořkosti:
Všichni moji muži byli dirigenti – každý svým způsobem. Jeden manažer, druhý skladatel, třetí skutečný dirigent. A nejtvrdší z nich byl Chladil. Ten mě dokázal zaměstnat ve dne v noci.
Právě její pracovní nasazení, disciplína a perfekcionismus ji dovedly mezi legendy české populární hudby. Ale zároveň jí vzaly možnost mít trvalý vztah.
Publikum jako životní partner
Když se jí kdysi kamarád zeptal, proč nikdy nezůstala dlouho s žádným mužem, odpověděla:
Já jsem se vlastně vdala za publikum.
A možná právě proto zůstala věrná mikrofonu i po sedmdesáti letech kariéry.
4. listopadu oslaví jedna z posledních skutečných dam české hudby 97 let. Je z ní prababička a žije poklidným životem. Když mluví o písních, zní v jejím hlase stejná energie jako kdysi.
Yvetta Simonová – dáma, která se vdala za pódium
Osud jí přinesl tři velké lásky, ale žádnou si dlouho neužila. Zato jí dal kariéru, která překonala čas.
A když dnes z televizních obrazovek zazní její hlas, je jasné, že tahle dáma se zapsala do dějin nejen písněmi, ale i elegancí a noblesou.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci