Cigareta jako osud: Zlozvyk, který zabil slavného herce

Bez cigára ani ránu

Stačilo zahlédnout širokou tvář, spokojený úsměv a cigaretu v koutku úst, a každý věděl, že jde o Čestmíra Řandu. Kouř k němu patřil jako kostým k herci. Jenže tahle póza nebyla hereckým trikem, ale zlozvykem, kterému podlehl už ve svých jednadvaceti letech. Tehdy mu tragicky zahynul otec a jeden z přítomných mu podal cigaretu „na uklidnění“. Byla první a zároveň začátkem konce. Řanda se nikdy nedokázal tabáku zbavit. Kolegové vzpomínají, že bez cigarety ho snad ani neviděli. Denně jich zvládl šedesát i víc.

Lékaři i manželka ho prosili, ať přestane. On však vždycky jen vyfoukl dým a mávl rukou. Byl přesvědčený, že kouření je jeho součástí, i když dobře věděl, že si pod sebou podřezává větev.

Klidný otec s jednou výjimkou

Na jevišti dokázal být drsný a impozantní, doma ale působil úplně jinak. Syn Čestmír mladší vzpomíná, že tatínek skoro nikdy nezvyšoval hlas a na fyzické tresty si nepotrpěl.

Dostal jsem výprask jen jednou, když jsem ho v šestnácti opravdu vytočil. A navíc měl za sebou těžký den v divadle,

přiznal v jednom rozhovoru.

Řanda starší prý spíše než přísný rodič byl velký vypravěč a vtipálek. Jeho oblíbený černý humor se doma stal legendou. Dodnes si rodina vybavuje, jak vyprávěl vtip o kostře, která přijde k doktorovi a ten jí řekne: „To jdete brzo.“

Facka na záchodě

Řanda měl ale i výbušnou stránku, zejména když šlo o divadlo a nespravedlnost. Špatně snášel tlak komunistického režimu na své kolegy a jednou už mu došla trpělivost. Když narazil na jednoho horlivého soudruha, uštědřil mu pořádnou facku přímo na toaletách divadla. Nebyla to póza, ale skutečný výbuch vzteku proti křivdám.

Lásky, vášně a slabosti

Kromě divadla měl Řanda hned několik lásek. Tou největší byla rodina, ale nadšeně fandil i fotbalové Slavii. Dokázal strávit hodiny na rybách a překvapivě rád sedal i na koně, přestože jeho robustní postava k tomu moc neladila. Auta byla další jeho vášní. Když půjčil synovi své, s humorem dodával:

Prosím tě, hlavně žádný Fittipaldi! 

Shodou okolností to byla také poslední věta, kterou syn od otce slyšel.

Hodiny, které se zastavily

Řandův život skončil předčasně. Navzdory opakovaným infarktům dál kouřil a nakonec jeho srdce selhalo definitivně. Zemřel 31. srpna 1986 na embolii. Rodina dodnes vzpomíná na zvláštní moment: na chatě, kde měl oblíbené věci, našli jeho kované elektrické hodiny. Zastavily se přesně v okamžiku jeho smrti, jako by i ony odmítly jít dál bez svého majitele.

Velký herec malých rolí

Řanda nebyl typem hlavní hvězdy. Často dostával jen menší úlohy, ale jeho charisma, hlas a herecká vitalita dokázaly i z vedlejší role udělat nezapomenutelný moment. Jedinou opravdovou velkou rolí byl Drtílek ve filmu Přehlídce velím já. Ale i v malých rolích, ať už šlo o komedie, pohádky nebo dramatické snímky, byl vždy výrazný a publikum si ho pamatovalo.

Odkaz muže s cigaretou

Jeho životní příběh působí jako varování i inspirace zároveň. Na jedné straně herec, který měl charisma, nadhled, smysl pro humor a schopnost milovat svou rodinu. Na straně druhé muž, který si neodpustil jediný cigaretový dým, i když věděl, že mu krade život.

Čestmír Řanda zůstává symbolem velkého herce malých rolí, otcem se smyslem pro černý humor a muže, který se nikdy nesmířil s nespravedlností. Jeho osud připomíná, že i ty největší vášně mají svou cenu a někdy je tou cenou vlastní život.

Nepřehlédnutého herce si připomeneme v komedii Pane, vy jste vdova!, ve vysílání TV Prima už 11. října odpoledne.