Johnny si vzal pušku: Tragický válečný příběh inspiroval i kapelu Metallica

Na motivy antiválečného románu

Záběry ze zmiňovaného videoklipu pocházejí z filmu Johnny si vzal pušku (Johnny got his gun). Ten natočil v roce 1971 režisér Dalton Trumbo a to na motivy vlastního antiválečného románu z roku 1939.

Na scénáři se společně s autorem literární předlohy podílel i španělský režisér Luis Buñuel, jedna z předních postav světové kinematografie. Hlavní roli si ve filmu zahrál Timothy Bottoms, v dalších úlohách se představili Donald Sutherland nebo Marsha Hunt. Ve snímku se taktéž objeví sám autor a režisér v jedné osobě Dalton Trumbo.

Mladý Johnny se nechá naverbovat pod vlivem propagandy do armády. Jedna z válečných akcí první světové války pro něj však končí tragicky. Probouzí se v nemocnici po fatálním úrazu, během něhož přichází o všechny čtyři končetiny a celý obličej včetně uší. Nemůže se hýbat, komunikovat, nevidí a neslyší.

Sugestivní vyprávění o tragédii i tragické podobě demokracie

Jeho mentální schopnosti jsou však zachovány, mladý hrdina se tak stává prakticky vězněm svého těla. Svůj čas v nemocnici tráví trýznivými vzpomínkami na minulost. Pochopení nalézá u mladé zdravotní sestřičky.

Johnny se nakonec se svým okolím naučí komunikovat pomocí Morseovy abecedy, kterou vyťukává hlavou. Přeje si být součástí freak show, aby lidé při pohledu na něj pochopili, jakou hrůzu přináší válka. Když mu sdělí, že to nebude možné, mladík vysloví jedinou tužbu: Zemřít. Ani to však není akceptováno.

Právě ona mladá zdravotní sestřička jako jediná v plné míře chápe, co mladý muž ve své situaci prožívá. Chce mu pomoci. Její úmysl je však v závěru filmu překažen a Johnny tak zůstává na svůj úděl zcela osamělý.

Vypjatý příběh je nejen silnou výpovědí o osobním utrpení, ale také pohledem na odvrácenou tvář demokracie. Ukazuje nejen válečné hrůzy samy o sobě, ale také jak zrůdné je využívat válku právě coby nástroj budování demokracie.