Princezna ze mlejna: Jindřichovi už je 50 let a kudrny jsou pryč. Radek Valenta zkusil štěstí v USA, teď hraje v českých seriálech

Milý úsměv, krásný zpěv a ty kudrnaté vlasy

Díky tomuhle všemu jsme si Jindřicha z Troškovy pohádky Princezna ze mlejna zamilovali, i když se zpočátku nechoval jako velký sympaťák. Přece jen byl trochu namyšlený – narodil se pro princeznu, ne pro nějakou venkovskou holku. Až svou krásku najde, vysvobodí ji a dostane za ženu. Kdepak nějaká Éliška, to není nic pro něho… No, naštěstí ke konci příběhu dostal rozum a pochopil, že s poctivým venkovským děvčetem se bude mít líp jak na zámku, což ostatně předpovídal už jeho táta.

Kde je ale tomu kudrnatému Jindřichovi konec dnes? Když ho v roce 1994 Radek Valenta ztvárnil, bylo mu krásných osmnáct let. Jen před pár dny, konkrétně 11. února 2026, oslavil kulatiny. S padesátkou na krku a výraznou pleší už toho někdejšího fešáka příliš nepřipomíná, ale v milém obličeji a v očích stále můžeme vidět jeho neomylné stopy.

Herec se v mnoha dalších filmech neobjevil

Téhož roku, kdy si zahrál v Princezně ze mlejna, účinkoval ještě v pohádce O zlatém pokladu, rok nato v příběhu Kulihrášek a zakletá princezna. V roce 2000 přišel Zdeněk Troška s nepříliš oceňovaným pokračováním Princezna ze mlejna 2, které mnozí diváci považují za zbytečné a kvůli věčně kvílejícímu čertovi nekoukatelné. Následovala ještě pohádka Malvína, rodinná komedie Psí kus, drama Prach a  krimi Případ pro lyžaře. Ten byl v roce 2016 vlastně posledním filmem na uváděném hercově repertoáru.

Co se seriálů týče, je už ten výběr poněkud pestřejší. Loni si herec zahrál např. v 7. epizodě 2. řady krimi seriálu Oktopus s podtitulem Karkulka, objevil se tam coby manžel vražedkyně, kterou ztělesnila Petra Hřebíčková. Předtím jsme pak Radka Valentu mohli vidět mj. ve Specialistech (2022), Dvojce na zabití (2021), Slunečné (2020), Modrém kódu (2018) nebo v seriálu Všechny moje lásky (2015) a dalších.

Nemohl si vybírat

Filmová kariéra Radka Valenty by třeba byla bohatší, kdyby zůstal v Česku a nadále ji rozvíjel zde, ale v mládí dospěl k rozhodnutí odjet do Ameriky a zkusit herecky prorazit tam. Rychle zjistil, že je to mnohem těžší, než si představoval. Pochopitelně ho brzdila jazyková bariéra a obrovská konkurence, podstatně větší, než s jakou by se musel potýkat tady u nás. Proto mu nakonec nezbylo než se v zahraničí živit vším, co se namanulo. Protože po návratu do Česka neměl na co navázat, sháněl zakázky jen těžko. Věnoval se rovněž dabingu a reklamě, aby mohl zaplatit složenky.

Nemohl jsem dělat divadlo, takže jsem dělal, co bylo potřeba, i to nejhorší. Roznášel jsem jídlo, uklízel jsem záchody, vykládal jsem kamiony. A do toho, protože se mi začalo stýskat po hraní, jsem zkusil pár konkurzů. Deset let jsem byl na volné noze. Obcházel jsem i ředitelny pražských divadel, ale protože mě neznali, tak práce moc nebyla. Hrál jsem všude možně, ničemu jsem se nebránil.