Zlatá labuť: Tragických osudů homosexuálů a Židů se seriál dotýká jen okrajově a děj se uzavře dříve, než vypukne hotové peklo

Nejvíce na to doplatili homosexuálové, Židé, lidé s postižením, lidé s jiným politickým názorem nebo třeba Romové.

S homosexualitou se potýká v seriálu Irena a Alena. Irena si hraje na vyléčenou, ale celé osazenstvo obchodního dobu ví, že Alena je na holky. V reálném světě by to pro ni mohlo být smrtelně nebezpečné. Přestože neexistují žádné přesné záznamy o tom, kolik homosexuálu zemřelo v koncentračních táborech, píše se o počtu více než sto tisíc, kteří byli zatčení do roku 1945. Z tohoto množství bylo asi padesát tisíc odsouzeno a uvězněno. Část z nich skončila svůj život v koncentračních táborech. Homosexuálové museli nosit viditelné označení jako židovská populace. Pro ně to byl růžový trojúhelník. Rovněž se uvádí, že tyto oběti nacismu se nedočkaly odškodnění.

Zlatá labuť se spíše soustředí na židovskou populaci. V obchodním domě je zlatník Pulkráb. Ten má být tak výjimečným řemeslníkem, že nad ním zatím Petr Kučera dokázal držet ochrannou ruku. Musel jen oficiálně jeho zlatnický krámek předat nežidovskému vedoucímu. Arni Pulkráb však přišel o syna a v druhé sérii jsme se nedozvěděli, zda se nakonec stihl vystěhovat do ciziny. Pokud ne, jeho osud může nabrat hodně špatný směr. Jak nacismus sílí, bude pro Kučeru těžké starého muže ochránit.

V obchodě jsou i manželé Mauerovi. Ona je Židovka. Kvůli svému původu se nejprve do čela obchůdku s hudebními nosiči musel postavit její manžel. Nakonec musela Anna Mauerová z práce prodavačky přejít na uklízečku. Stále měla ale práci a střechu nad hlavou. Manželé si svou situaci trochu zkomplikovali, když se ujali dvou židovských dětí. Ty se jim bohužel už nepodařilo dostat do Anglie. Poslední vlak už neodjel. Všichni tak budou nosit žlutou židovskou hvězdu velikosti dlaně s nápisem „Jude“.

Historie praví, že začátek druhé světové války 1. září 1939 ukončil záchranu židovských dětí v tzv. kindertransportech, které organizoval Nicholas Winton s desítkami dalších pomocníků. První zářijový den roku 1939 měl z Prahy vyjet vlak do Anglie s rekordním počtem 251 židovských dětí. Odjezd byl připraven, malí cestující se rozloučili se svými rodiči a usadili na svých místech. Vlak se však nerozjel. Vypukla druhá světová válka a Němci odjezd zakázali. Děti musely vystoupit a naprostá většina z nich později skončila v koncentračních táborech. 

Nad celou rodinou Mauerových tak visí velký otazník a mohou se snadno připojit k téměř šesti milionům Židů, kteří se stali obětí „konečného řešení židovské otázky“.