Hindenburg: 34 vteřin stačilo, aby se z pýchy nacistického Německa stala smrtící past
V roce 1937 údajně jedna vědma předpověděla tragickou katastrofu německé lodi Hindenburg. Svou vizi si nenechala pro sebe a zaslala varování na německé velvyslanectví. Tam samozřejmě nikdo nebral věc vážně. Vzducholoď Hindenburg byla vyrobena proto, aby demonstrovala sílu a moc německé říše.
Tak pýcha Německa vyrazila na svou další cestu z Friedrichshafenu až na letiště v Lakehurstu v New Jersey. Datum 6. května 1937 se zapsalo do dějin jako jeden z nejtragičtějších okamžiků, kdy se před zraky stovek nadšenců vzducholodí a novinářů vzducholoď LZ 129 Hindenburg ocitla při přistání v plamenech.
O příčině katastrofy, při které zahynulo celkem 36 lidí, se spekulovalo řadu let. Jak je možné, že největší létající stroj té doby selhal?
Vzducholoď byla v té době v provozu něco přes rok a fascinovala svou délkou, která asi o polovinu přesahovala tehdejší výšku nejvyšší budovy na světě, Empire State Building.
Vzducholoď poháněl vítr a 15 palubních motorů. Ve vzduchu ji udržovalo asi 200 tisíc metrů krychlových plynného vodíku. Už to bylo hodně riskantní. Vzducholoď byla konstruovaná pro hélium, ale vojenské embargo Spojených států přinutilo Němce použít vysoce hořlavý vodík.
Pasažéři si mohli vychutnat hotový luxus. Loď měla výbornou jídelnu, salónek na čtení, kulturní salónek s klavírem a nechyběl ani kuřácký salónek, kde si mohli cestující během letu dopřát cigaretu, doutník i dýmku.
Podobně jako Titanik, byla i vzducholoď Hindenburg symbolem bohatého a rozmařilého života, který si mohla dopřát jen skupinka vyvolených.
Osudný den měla vzducholoď zpoždění kvůli silnému větru nad Atlantikem. Nakonec bylo přistání odloženo ještě o pár hodin kvůli větru nad letištěm. Přistávací operace začala až kolem sedmé večer, kdy byla shozena kotvicí lana. Když se posádka chystala spustít hlavní uvazovací lano, v zadní části lodi vyšlehly plameny, které za 34 vteřin pohltily celou vzducholoď.
Nejoblíbenějším vysvětlením neštěstí byla sabotáž. Firma Zeppelin se chtěla vyhnout zodpovědnosti, a tak tvrdila, že šlo o bombu, jež měla být formou protestu proti sílícímu nacistickému režimu v Německu. Vyšetřování zastavil samotný Hermann Göring.
Až o mnoho let později se začalo pracovat s teorií, že požár mohl vzniknout výbojem nahromaděné statické elektřiny, a to v okamžiku, kdy se kotvicí lana dotkla země a uzemnila výboj mezi potahem a kostrou, který podpálil hořlavý vodík.
Snímek sází na zajímavé dialogy a konspirace. Záběry na vzducholoď, majestátně plovoucí nad mořem mezi mraky, i na její pečlivě vyvedené interiéry vypadají báječně a věrohodně. Zajímavý je i závěr, kdy byly použity autentické záběry. I když se jedná už o starší film, jde o podívanou, u které lze strávit zajímavý večer.
K vidění 18. 9. ve 20:00 na ČT2.