Herec z Policie Modrava zažil peklo, které by zlomilo většinu lidí

Herec, kterému život připravil jednu tragédii za druhou

Patřil k hercům, jejichž tvář znali téměř všichni diváci, i když málokdo znal jeho jméno. Jan Pohan ztvárnil desítky policistů, vojáků i důstojníků, stal se výraznou tváří českých seriálů a jeho hlas si lidé navždy spojili s legendárními dabingovými rolemi. Za klidným vystupováním a hlubokým barytonem se skrýval život plný bolestných ztrát, které by mnohé jiné zlomily.

Smrt ho pronásledovala prakticky od dětství. Přišel o rodiče, během války bojoval s vlastní identitou, později tragicky ztratil manželku a zůstal sám na výchovu malé dcery. Přesto nikdy nepůsobil zatrpkle. Naopak. Kolegové o něm mluvili jako o noblesním a laskavém člověku.

Už v dětství se s ním život nemazlil

Jan Pohan se narodil 7. prosince 1930 v Drahovicích u Karlových Varů jako Kurt Jüstl. Pocházel z jazykově i národnostně smíšené rodiny.  Jeho otec byl Němec, matka měla české i anglické kořeny. Když byly Kurtovi pouhé tři roky, odehrála se u něj doma tragédie, která navždy změnila jeho život.

Otec zastřelil matku a následně obrátil zbraň proti sobě. Čtyři děti zůstaly ze dne na den sirotky.

Sourozenci byli rozděleni a každý skončil jinde. Nejmladší Kurt strávil část dětství v sirotčinci pod Petřínem, než ho adoptoval československý důstojník František Pohan. Právě po něm později získal jméno, pod kterým ho zná celé Česko.

Ani tím ale jeho trápení neskončilo. Během války se kvůli německému původu ocitl v dětském domově pro německé děti. Tam ho považovali za „českou svini“ kvůli matce. Po válce se situace otočila a v Československu mu lidé naopak vyčítali německé kořeny.

Jako by celý život nikam úplně nepatřil.

Velkou roli v jeho životě hrála hlavně babička, ke které si vytvořil nejsilnější citové pouto. Právě ona mu podle jeho pozdějších vzpomínek dávala pocit bezpečí v době, kdy kolem něj mizeli lidé i jistoty.

Uniformy, dabing a role, které si diváci pamatují dodnes

K herectví se Jan Pohan dostal během vojny, kdy uváděl vystoupení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Brzy poté získal angažmá v zájezdovém Vesnickém divadle a následně se stal členem Filmového studia Barrandov.

Před kamerou debutoval koncem padesátých let a velmi rychle se zařadil mezi vyhledávané představitele důstojníků, policistů a mužů v uniformách. Jeho autoritativní vzhled, perfektní dikce a hluboký hlas k podobným rolím přímo předurčovaly.

Objevil se ve filmech Kdo chce zabít Jessii?, Kdyby tisíc klarinetů, Skok do tmy nebo Mezi námi zloději. Diváci si ho pamatují také ze seriálů Chalupáři, 30 případů majora Zemana, Malý pitaval z velkého města, Zdivočelá země nebo Kriminálka Anděl.

Nezapomenutelný byl i jako hajný Antoš v oblíbené šumavské trilogii s Tomášem Holým. Šumava mu natolik přirostla k srdci, že si na Kvildě pořídil chalupu a trávil tam každou volnou chvíli. 

Ještě výraznější stopu ale zanechal v dabingu. Jeho baryton důvěrně znali fanoušci seriálů Skippy, Komisař Navarro nebo Matlock. Dabingu se věnoval s mimořádnou precizností a v roce 2001 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.

Přestože nikdy nedostal velkou hlavní roli, patřil k hercům, kteří dokázali zaujmout i během několika minut na obrazovce.

Osud mu vzal i životní lásku

Ani v dospělosti nedopřál Janovi Pohanovi život klid. První manželství skončilo rozvodem, a když už se zdálo, že konečně našel štěstí, zasáhla další tragédie.

Jeho druhá žena pracovala jako letuška. Společně měli dceru Kateřinu a Pohan si rodinný život velmi užíval. Jenže když byly dceři pouhé tři roky, jeho manželka zahynula při letecké havárii v Kanadě. Herec zůstal na výchovu dítěte úplně sám.

Přátelé později vzpomínali, že právě dcera se stala jeho největší životní oporou a smyslem života. Kvůli práci musel neustále pendlovat mezi natáčením a domovem, ale snažil se jí dopřát hezké dětství navzdory všemu, co sám prožil.

V posledních letech působil spokojeněji než dřív. Miloval pobyt na své šumavské chalupě, přírodu i klid mimo ruch velkoměsta. Pracoval prakticky až do posledních dnů života. Naposledy natáčel seriál Policie Modrava, kde si znovu zahrál jednu ze svých typických rolí.

Jan Pohan zemřel v pátek 13. února. Bylo mu 84 let.

Odešel pokojně po naplněném životě,

 uvedla tehdy jeho dcera Kateřina Špačková.

Možná právě slovo „naplněný“ vystihuje jeho osud nejlépe. Přestože mu život opakovaně bral to nejcennější, nikdy nepřestal pracovat, milovat herectví ani hledat obyčejnou lidskou radost.