Gump – jsme dvojka: Veselejší pokračování se podle diváků moc nepovedlo, ale stále nese silné poselství

Nový film je v podzimním vysílacím plánu TV Prima a ve své nabídce ho už teď má Netflix. Ve filmu diváci uvidí staré známé, ale i nové tváře. Příběh bude veselejší a ještě větší prostor dostala láska a vztah mezi člověkem a zvířetem.

Kromě Richarda Krajča, Bolka Polívky, Vici Kerekes, Josefa Vojtka, Nely Boudové nebo Martiny Pártlové se ve snímku objeví nově i Štěpán Kozub. O hudbu se postaral Ondřej Brzobohatý. Psa Gumpa opět namluvil Ivan Trojan a i tentokrát vznikla audiokniha s jeho hlasem. Je určena každému, kdo má rád zvířata a rozumí nebo by chtěl porozumět psí duši.

Kniha o Gumpovi dělá lidi lepšími. Prostřednictvím Gumpova příběhu více poznáte pejsky, knihy vás přimějí více přemýšlet nad svými vztahy se zvířaty a lidmi. I mně se minimálně na měsíc proměnil můj vztah k mému pejskovi Kubovi,

řekl upřímně Trojan.

Ústřední song snímku Život je krásný natočil Richard Krajčo se svou kapelou Kryštof. Titulkovou píseň Život je pes pak složil Pokáč a opět v ní uslyšíme Richarda Krajča, Lucii Bílou, Václava Noida Bártu, Martinu Pártlovou nebo Moniku Bagárovou. Pro filmového Gumpa vznikly v minulosti už dvě české písničky. Jednu nazpívala Olga Lounová s dalšími kolegy z hudební branže a jmenuje se Protože to nevzdám. Druhá pak vzešla z pera Marka Ztraceného a má název Vítr do plachet.

Přestože divácí jsou z pokračování trochu zklamaní a film na ně působí dojmem, že ani tvůrci nevěděli, co točit, nese v sobě stejné poselství jako první film. Jak napsal jeden divák na ČSFD:

Autorův záměr je nenásilným způsobem předat poselství rodinám a dětem, aby se zamysleli nad duší zvířete a jejích častém utrpení, které si často ani lidé neuvědomují (viz oslík na pouti). Nezachráníš všechny zvířata na světe, ale tomu jednomu změníš celý svět. Víc takových filmů.

Rozhovor s hercem Richardem Krajčem, který ztvárnil výraznou roli (Oříšek)

Co jste říkal na pokračování Gumpa?

Mě to upřímně trošku překvapilo, nečekal jsem, že se bude někdy točit pokračování. Když jsem ale slyšel ten příběh, tu synopsi, tak mi přišlo, že to může být fajn. Z mé postavy se stala hlavní, navíc jsem měl možnost si zahrát se Štěpánem Kozubem, a to mě potěšilo.

Jak se změnila vaše role oproti prvnímu filmu? A jak byste představil svoji postavu pro ty, kteří nečetli knížku ani neviděli film?

Hraju Oříška. Ve filmu mají všechny postavy přezdívky, které jim dal Gump. Já jsem Oříšek, protože v prvním dílu jsem konzumoval hlavně oříšky, když jsem seděl za počítačem a dělal svoji práci uvězněn v takové skleněno-betonové boudě. Původně to byla taková epizodka. Nepředpokládal jsem, že se moje role rozvine a že uteču z toho svého IT světa do přírody, do karavanu. Mám pocit, že ty karavany jsou mi souzené. Zažiju takovou svoji životní obrodu, stane se ze mě mnohem větší parťák, než jsem byl v jedničce, a zažívám s Gumpem a s jeho zvířecími kamarády dobrodružství.

Se kterými zvířecími kamarády jste se potkal?

Potkal jsem se s Rufusem, respektive Juliánem, což je pejsek, který má ochrnuté zadní nožky. Jezdí na takovém vozíčku. To bylo opravdu jako auťák, ten drandil po pláži, kde jsme točili, co to šlo. Je fajn přesvědčit se o tom, co se říká. Pejskům, kteří si na to zvyknou, to v životě vůbec nevadí.

Jak probíhalo natáčení s Gumpem?

Bylo to celé hodně o zvířatech, my jsme jim dělali takový komparz a snažili se jim to nekazit, aby v záběrech vypadala hezky a aby dělala to, co mají. Gump udělal hrozně velký pokrok, je opravdu vidět, že si zvykl na lidi. Je to jiný pejsek, než býval. Myslím si, že to pro něj bylo náročné, naštěstí měl ale u sebe psí sestru, parťačku, takže se ta pozornost dělí mezi ně. Což mu pomáhá, je odvážnější a jako herecký kolega rozhodně vyspěl.

Je hodně složité točit se zvířaty?

Oni nejsou herci. Těžko se jim vysvětluje, že se dnes točí o trošku déle. Říká se, že nejhorší je točit s dětmi a se zvířaty. Je to samozřejmě jiné, než když hrajete se Štěpánem Kozubem.

A jaké to bylo se Štěpánem?

Takové ostravské, poklabosili jsme s kratkyma zobakama… Zjistili jsme, že je mezi námi přes dvacet let, řešili jsme, kdo z nás kdy studoval v Ostravě. No a jinak si myslím, že na tom place to funguje.

Po dlouhé době jste se na place setkal i s Vicou Kerekes.

Myslím, že už to je snad dvanáct let, co jsme se viděli na natáčení filmu Křídla Vánoc. Trošku jsme se usmívali, že je to takové déjà vu, že by to mohlo být skoro pokračování, protože tehdy jsme spolu na konci filmu odjeli karavanem a v tomto filmu se opět potkáme v karavanu a řekněme, že to dostane takovou jakoby tečku. Ale jinak to bylo hrozně milé.