Film měsíce: Velký útěk si od diváků právem vysloužil nadprůměrné hodnocení a nepotřeboval ani digitální triky

Film režírovaný Johnem Sturgesem přivedl na filmové plátno hvězdného Steva McQueena, Jamese Garnera a Richarda Attenborougha a celou řadu dalších skvělých herců. Díky napínavým akčním sekvencím, srdceryvným momentům a nezapomenutelným postavám se velký útěk stal mistrovským filmovým dílem.

Diváky film zaujal zobrazením odvahy a odolnosti lidského ducha, tváří v tvář nepřízni osudu. Film má jasné poselství:

Nikdy se nevzdávat!

Nabízí strhující směs napětí a akce. Nezapomíná řešit srdeční záležitosti. Asi nejoblíbenější scénou je ikonická honička na motorce, kde Steve McQueen většinu kaskadérských kousků natočil sám.

Kasovní trhák byl natočený podle scénáře Jamese Clavella a W.R. Burnetta, kteří adaptovali knihu Paula Brickhilla. To, že se filmaři rozhodli natáčet film v Německu, mu dodalo autentický dojem.

Skutečný příběh

Skutečný útěk se odehrál v noci z 24. na 25. března v roce 1944 v zajateckém táboře Stalag Luft III., kde byli ve velké míře věznění letečtí zajatci. Tato událost proslula především díky obezřetnému chování tamějších vězňů a precizní stavbě 110 metrů dlouhého tunelu Harry. Jedná se o největší zajatecký útěk vůbec, který mimo jiné rozhněval i samotného Adolfa Hitlera.

Zajímavé je, že tábor byl postaven právě tak, aby zamezil jakémukoliv útěku. Budovy byly vyvýšené více než o půl metru, podloží bylo hodně písčité a vrchní vrstva byla jasně žlutá. Každá jiná barva by byla hned odhalena. Kolem tábora byly umístěny seismografické mikrofony, aby detekovaly pohyb a kopání.

Zajatci si velice důkladně prověřovali nově příchozí a odhalili hned několik německých informátorů, kteří se mezi ně měli infiltrovat.

Jen díky trpělivosti a důslednosti se z tohoto tábora podařilo zajatcům utéct dokonce dvakrát! Vše ale nedopadlo při Velkém útěku dobře. Místo dvou stovek zajatců uteklo je 76 (dokonce i tři Češi).

Na přímý rozkaz Hitlera bylo prvních 50 pochytaných zajatců popraveno a 23 vráceno zpět do tábora. Na svobodě zůstali pouze dva letci z Norska, kteří měli namířeno do neutrálního Švédska, a jeden Holanďan, který si to namířil přes Evropu až do Španělska.

I tak se útěk nesmazatelně zapsal do válečné historie.