Drahé tety a já: Iva Janžurová skrývala bříško a tety spolu nemluvily kvůli receptu na svíčkovou

Náš filmový svět obohatil o celou řadu skvělých filmů, z nichž je těžké vybrat ty nejlepší. Určitě za zmínku stojí nadčasová hudební komedie Noc na Karlštejně z roku 1973 anebo kultovní komedie Kulový blesk z roku 1978. K filmu plném chytlavých písniček se vrátil ještě v roce 1980, kdy natočil Trhák s nezapomenutelným Petrem Čepkem.

Komedie Drahé tety a já přináší už padesát let rozmarný příběh ze života dvou sester, Fany a Andělky. Andělka byla vdova a Fany ani nikdy nenašla toho pravého. Sestry tak na sklonku života sdílely jednu domácnost. Protože už byly trochu zapomnětlivé a popletené, každý den byl pro ně dobrodružstvím a i obyčejný nákup v nedalekém městečku se podobal velké dobrodružné výpravě.

Když se jednou připletou k vyloupení místní spořitelny, začínají těžké časy pro snoubence jejich milované neteře Hermínky. Tety jsou si jisté, že neznámý mladík, kterého zahlédly v městečku, je pachatelem loupeže.

Michal, který byl už hodně vystresovaný z návštěvy příbuzných, má tak v patách policii. Naštěstí se ukáže, kdo ve skutečnosti je, a tety tak pátrají po zločinci na vlastní pěst, protože na práci policie mají svůj názor.

O zábavu se postarali oblíbení herci a herečky, kterým přesvědčivě dominuje Nataša Gollová v roli Fany a Andělka ztvárněná Evou Svobodovou. V roli Michala využil svých komediálních schopností Jiří Hrzán a neteř si zahrála Iva Janžurová, která nedostala tolik prostoru, protože byla těhotná a režisér se o ni tak bál, že na natáčení byla k dispozici i sanitka.

Přestože byly Nataša Gollová a Eva Svobodová kamarádkami na celý život, během natáčení této komedie spolu nemluvily. Gollová totiž nechtěla Svobodové napsat rodinný recept na svíčkovou. Usmířily se až na premiéře. Na jejich hereckém výkonu však vzájemná nevraživost nebyla patrná.

Film se začal natáčet na jaře roku 1973. Vyloupená spořitelna se nachází ve Vlachově Březí (na náměstí Svobody). Dále se natáčelo v Českých Budějovicích (scéna, kdy teta prochází okolo kašny, a nacházela se tu i vinárna) a na Strakonicku. V natáčecím plánu figurovaly i vesnice Kakovice, Jiřetice a Koječín.

Režisér Zdeněk Podskalský nepřiznal malér, který se stal během natáčení, ale příběh nakonec zveřejnil jeho syn Zdeněk. Během malých změn ve scénáři si režisér dodatečně naplánoval scénu s policejním autem, které projíždí vesnicí. Žádné však nemohli rychle sehnat, a tak se jim podařilo přemluvit kapitána na místní policejní stanici, aby jim na tento krátký průjezd zapůjčil služební vozidlo.

Jenže kaskadér, který auto řídil, asi nebyl na podobné natáčení zrovna tou nejlepší volbou a auto během hodiny hodně poničil. To však nakonec bylo jedno, protože kvůli špatnému poklopu nakonec auto zapadlo do fekální jímky, odkud ho musel vytáhnout jeřáb, a nebylo použitelné. Průjezd vozu vesnicí se tak stal nejdražším záběrem z filmu.