(Z MÉHO SEZNAMU, 9.4.) Carter vs. Ledvina: Dvojice, která vytvořila nesmrtelný humor

Když se sešli mistři parodie

Film Adéla ještě nevečeřela vznikl jako další spolupráce režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Jiřího Brdečky. Navázali tak na úspěch snímku Limonádový Joe aneb Koňská opera, který parodoval westerny.

Tentokrát si vzali na mušku detektivky. Výsledkem je stylově vytříbená komedie plná nadsázky, jemné ironie a hravosti. Film měl premiéru v roce 1978, ale dodnes působí překvapivě svěže.

Autoři dokázali propojit inspiraci americkou brakovou literaturou s ryze českým humorem. Vznikl tak snímek, který nejen baví, ale zároveň vzdává hold starým žánrům.

Nick Carter v Praze? Ano, a jaký!

Hlavním hrdinou je slavný detektiv, kterého ztvárnil Michal Dočolomanský. Postava Nicka Cartera je zosobněním dokonalého pátrače, sebevědomého, neomylného a vybaveného moderními vynálezy. Když ale přijede do Prahy na přelomu století, narazí na svět, který jeho logiku zcela popírá. Česká realita je plná zvláštností, absurdních situací a nečekaných zvratů.

Jeho pravým opakem je komisař Ledvina v podání Rudolfa Hrušínského. Ledvina je především požitkář, milovník piva a dobrého jídla. Právě kontrast těchto dvou postav vytváří jeden z hlavních zdrojů humoru.

Záporák, který pěstuje smrt

Každý správný detektivní příběh potřebuje výrazného padoucha – a tady ho představuje Miloš Kopecký jako baron von Kratzmar. Jeho tajnou zbraní je masožravá rostlina Adéla, která patří k nejikoničtějším prvkům filmu. Vznikla díky fantazii výtvarníka Jana Švankmajera a dodnes fascinuje svou originalitou.

Rostlina reaguje na ukolébavku a dokáže spolknout vše, co jí přijde do cesty. Právě tento absurdní nápad posouvá film do roviny hravé grotesky, která nemá obdoby.

Humor, který funguje i po letech

Síla filmu spočívá v detailech. Dialogy jsou plné slovních hříček, situace gradují do absurdních vrcholů a nechybí ani jemné narážky na českou mentalitu. Velkou roli hraje i prostředí. Secesní Praha je vykreslena s láskou a nostalgií, od nádraží přes hospody až po šantány. Film je tak zároveň poctou městu i době, která už dávno zmizela.

Zajímavostí je, že se uvažovalo o obsazení zahraniční hvězdy Roberta Redforda do hlavní role. Honorář byl však pro takovou hvězdu směšně malý. Nakonec  padla volba na Dočolomanského, což se ukázalo jako ideální řešení.

Fenomén, který dobýval kina

Po premiéře zaznamenal film obrovský úspěch. V pražském kině Blaník se promítal patnáct týdnů a téměř pokaždé byl vyprodaný. Celkově se prodaly statisíce vstupenek.

Dodnes patří mezi nejmilovanější české retro komedie. Pomohlo tomu i pozdější digitální restaurování, na kterém se podílelo Ministerstvo kultury České republiky a další partneři.

Navíc se hlavní herecké trio znovu sešlo ve filmu Tajemství hradu v Karpatech, což jen potvrdilo jejich mimořádnou souhru.

Proč Adéla stále „nevečeřela“

Film si i po letech drží status kultu. Nabízí inteligentní humor, nezapomenutelné postavy a nápady, které se vymykají běžné produkci. Je důkazem toho, že česká kinematografie dokáže vytvořit dílo, které obstojí i v mezinárodním srovnání. A zároveň připomíná dobu, kdy filmy vznikaly s nápadem, hravostí a láskou k řemeslu.

Ve vysílání si tu nejslavnější masožravku připomeneme 9.4. ve 20:10 na Seznamu.