Zpívala s Michalem Davidem i Pavlem Horňákem, přestože to neuměla. Slávu Markétě Muchové přinesla krása

Laborantka mezi pohádkovými chobotničkami

Markéta Muchová se narodila v Praze 30. října 1957 jako Markéta Krbušková. Coby školačka účinkovala v loutkovém divadle Paraple a snila o tom, že se jednou stane úspěšnou loutkoherečkou. Na DAMU však přijata nebyla a její přání se splnilo pouze napůl. Začala sice pracovat jako modelka, jíž se tehdy říkalo manekýnka, ale zahrála si i v několika poměrně známých filmech, např. Šestapadesát neomluvených hodin (1977), Lásky mezi kapkami deště (1979) nebo …a zase ta Lucie! (1983).

Diváci si ji mohou coby herečku pamatovat také ze seriálu Chobotnice z II. patra (1986), který se objevuje na televizních obrazovkách každý rok obvykle v čase Vánoc. V první epizodě Projekt IV. a druhé epizodě Blesky nad Čertovkou ztvárnila lodní laborantku Karin, ale podle hlasu byste ji nepoznali. Při postsynchronech ji totiž nadabovala Soňa Dvořáková, která namluvila rovněž postavu pražské průvodkyně v podání Valerie Chmelové.

Chlapi po ní šíleli

Hlas Markéty Muchové je přitom tím, co na ní bylo nejznámější, vedle nesporné krásy, štíhlé figury a šarmu. Dnešní mládež o tom možná ani neví, ale ve své době byla slavnou českou zpěvačkou, byť pěvecky nijak zvlášť nadanou. To jí ovšem v cestě za úspěchem nijak nepřekáželo. Vypomáhala si playbackem a na pódiích oslňovala především dlouhýma nohama, plavými vlasy a hezkou tváří. Účinkovala mj. v pořadech Hitšaráda (1978), Možná přijde i kouzelník (1982) nebo Dlouho hrát budem vám (1985).

Všechny zmíněné ženské zbraně přitahovaly na její vystoupení s proslulou kapelou Kroky Františka Janečka hlavně okouzlené muže. Zakoukal se do ní rovněž František Ringo Čech, který ji pro svět showbyznysu objevil, když potřeboval krasavici do skladby Dobrý den. Teprve pak přišla příležitost pro hudebního producenta Janečka, jenž s kapelou jezdíval hrát vojákům do kasáren. Zájem byl nulový právě do chvíle, kdy se k partě připojila okatá kráska Markéta, pro niž Janeček vymyslel umělecký pseudonym Muchová, aby měla ve jméně dvě M po vzoru legendární Marilyn Monroe.

„Franta měl na to prostě čich. Okatá plavovláska s dlouhýma nohama a štíhlounkou postavou dokonale působila hlavně na osamělá chlapecká srdce, citově strádající za zdmi kasáren,“ popsal pro redakci CNN Prima NEWS zpěvák Michal David, který byl tenkrát také součástí kapely a oslňoval hlavně děvčata.

Pamatuji na svůj první koncert v kasárnách v roce 1980, když jsem jako zpěvák začínal. Přišli na mě dva vojáci. Jakmile nastoupila Markéta, měli jsme tam vždycky narváno, chlapi z ní byli hotoví.

Michal David jí rozmluvil pokus o comeback

Ačkoli tedy nevládla valným pěveckým talentem, byla Markéta Muchová všeobecně velmi oblíbená. Jak řekl v rozhovoru hudební skladatel a klávesista Zdeněk Barták, prodalo se něco přes padesát tisíc kousků jejích elpíček. Bylo to konkrétně roku 1985, kdy vydala úspěšné album Superden a v anketě Zlatý slavík obsadila desáté místo v kategorii Zpěvačka roku.

Pobláznila dokonce jednoho pražského milionáře, který ji zahrnoval růžemi a přízní, aniž by po ní vlastně chtěl něco víc než jen občasný doprovod na různé společenské akce. Ona sama se navíc zamilovala do kytaristy z kapely, Jiřího Nepomuckého, jehož příjmení po svatbě přijala a kterému porodila dva syny, roku 1988 Jiřího a o další dva roky později Jana. Bylo jí už přes třicet, když čekala první dítě, což nebylo tehdy zdaleka tak běžné jako dnes. Dne 22. prosince 1987 vystoupila při svém posledním koncertě. S manželem se sice posléze rozvedla, ale přesto dala rodině přednost před kariérou zpěvačky, k níž se po letech zkusila vrátit už jenom jednou, avšak Michal David jí pokus o comeback rozmluvil.

„Zavolala mi, že by chtěla lístky do O2 arény na můj koncert, tak jsme se sešli a chvíli si povídali. Říkala, že je spokojená, že má celkem dobrou práci, dělá ve firmě sekretářku, ale měla tendenci, že by zase zkusila začít zpívat, tak jsem jí řekl, ať to raději nedělá,“ prozradil v knížce Hvězdy popu, které jsme milovali.

Nyní bývalá zpěvačka a herečka žije v ústraní a možná občas zavzpomíná na někdejší chvíle slávy. Archivní záběry s ní byly použity rovněž v novém životopisném dokumentu o podstatně známější zpěvačce Ivetě Bartošové Málo mě znáš (2024), kde si tak můžete připomenout i ji a výše zmíněné osobnosti české hudební scény.