Celebrity pod lupou: Vyhýbal se filmům, nebyl ani divadelním hercem, a přesto dodnes umí Felix Holzmann lidi rozesmát

Po druhé světové válce se Felix Holzmann živil různě, ale zároveň začínal vystupovat v estrádách. Když se potkal s ústeckým konferenciérem Františkem Budínem, začali spolu vytvářet společné scénky. Jejich vystoupení byla tak úspěšná, že na sebe pozvání do televize nenechalo dlouho čekat a jejich skeče byly často součástí zábavných pořadů.

Výrazné brýle s černou obroučkou, klobouček a vodopád slov

V šedesátých letech se Felix Holzmann přestěhoval do Prahy a začal vystupovat s orchestrem Karla Vlacha. Ač to tak nevypadalo, ve skutečnosti byl velkým perfekcionistou a než svolil k tomu, že se jeho scénka natočí, roky ji piloval, aby byla dokonalá. I přes řadu nabídek na filmové role, většinu odmítal. Chtěl vystupovat jen sám za sebe a prezentovat svůj osobitý humor.

Jeho dobře rozjetou kariéru zbrzdila smrt manželky Evy, která v roce 1970 spáchala sebevraždu. Z depresí ho dostala až druhá manželka Barbara Greif, se kterou se potkával při svých vystoupeních v Německu, kde byl mimo jiné i hostem koncertů Karla Gotta. Mezitím i u nás stoupala jeho popularita, žádný silvestrovský pořad se bez jeho humoru neobešel a v 80. letech měl i svůj televizní pořad. V něm představil jednu z nejoblíbenějších scének s Ivou Janžurovou, Včera, dnes a zítra.

Felix Holzmann mě zaujal jako mimořádný klaun. Jeho styl humoru mě moc bavil a vůbec jsem nepomyslela na to, že bych s ním někdy mohla vystupovat. Věděla jsem, že si své partnery vybírá opatrně – víceméně mezi neherci, jako by se bál, aby nějaký snaživý herecký projev nenarušil jemnost jeho humoru,

zavzpomínala na baviče Iva Janžurová.

V životě zažil i vězení

Národ si baviče oblíbil a nevadil ani komunistickému režimu, protože jeho scénky řešily často banální věci z běžného života a většinou se ani žádného rozuzlení nedobral. Když bulvár přišel s velkolepým odhalením, že sloužil u nacistického wehrmachtu, nikdo ho nezatracoval a schytal to autor článku, který z toho chtěl udělat senzaci.

Felix Holzmann se narodil tři roky po vzniku samostatného Československa. Otec byl Němec, matka Češka. Velkou část života prožil v Litoměřicích, které po mnichovské dohodě jako součást Sudet připadly Hitlerově se říši. Holzmannovi dostali německé občanství. Když vypukla válka, byl mladý Felix odveden do wehrmachtu. Údajně sloužil u námořního dělostřelectva v Dánsku a ve Švédsku. Jeho dcera Irena uvedla, že byl v polském Gdaňsku, kde chodil jen na hlídky a nikdy se nezapojil do žádného boje.

Na konci války padl do sovětského zajetí a putoval na Sibiř. Zažil zde čtyřicetistupňové mrazy, hlad a vyčerpání. Spolu s ostatními vězni vyrážel každé ráno s lopatou a krumpáčem do práce, deset kilometrů tam, deset zpátky. Noci trávili vězni na pryčnách.

O tomto pobytu prý Felix Holzmann nemluvil a jen podotkl, že mezi vězni fungoval výměnný obchod a nikdo si nedovede představit, co se dalo vyměnit za cigaretu nebo panáka alkoholu. Po válce přečkal tuberkulózu. Rok po konci války se v rodině Holzmannů v severočeských Litoměřicích rozdrnčel telefon. Ve sluchátku zazněl hlas jako ze záhrobí. Na druhé straně linky byl pětadvacetiletý syn Felix, jehož rodina dávno oplakala.

Oblíbený komik zemřel na selhání srdce v německém Chemnitzu 13. září 2002. Pochován je ale v milovaných Litoměřicích, ve kterých strávil velkou část života.