Byl to původně propadák. Film Báječná léta pod psa diváci ocenili až po letech

Po finanční stránce šlo o naprostý propadák. Rozpočet natáčení byl 25 milionů korun, ale tržby dosáhly pouze 14 milionů korun. Film získal celkem 6 nominací na Českého lva, ale ani jednu se mu nepodařilo proměnit. I přes tyto neúspěchy se však Báječná léta pod psa v současné době řadí k těm nejoblíbenějším českým filmům.

Řekli o filmu

Libuše Šafránková:

Setkání s tak otevřeným a citlivým člověkem, jako je režisér Petr Nikolaev, bylo pro mě jednoznačně občerstvujícím zážitkem. I kdybych roli Kvídovy matky nakonec nedostala a šla na konkurz jenom kvůli tomu, abych se s ním seznámila, tak to stálo za to.

Kvídova maminka se chová jako každá jenom trošku moudrá žena: snaží se svého muže spíše podržet, než aby mu za každou cenu dokazovala, jak je sama úžasně chytrá. Je absolutně věcná a praktická, i když se pokouší složité situace spíš odlehčit.

Ondřej Vetchý:

Knížku jsem přečetl až těsně před natáčením. Postava Kvídova otce si mě zcela získala. Dobře rozumím všemu, co dělal a cítil, záleží jen na tom, nakolik se mi podařilo ho uhrát. Byl svým způsobem silná osobnost, když se z inženýra stal vrátným, zavřel se do sklepa a stloukal poličky, šachové stolky a nakonec i vlastní rakev. Snoubila se v něm touha upozornit na sebe s těžkým zoufalstvím. V tom jsem naprosto jiný, stejně jako ve sportu. Podle scénáře jsem se musel přešaltrovat na nesportovní kopyto, což byla docela zabíračka.

Ze začátku jsem měl také zábrany hrát s Libuškou Šafránkovou, známe se sice léta z divadla, ale manžele jsme ještě nehráli. Byla ovšem skvělá, že bych si to někdy zopakoval. Pro herce je důležité mít dostatek svobody a motivace, aby stálo za to se hecnout. A to se při tomhle filmu podařilo. Bude mi asi dělat problém vrátit se do normálního života.

Květa Fialová:

V románu je úloha babičky větší, krásná, ve filmu je to malá role, ale i tak jsem byla ráda, že to můžu hrát. To jak miluju a rozmazluju Kvída, není můj případ, já nikdy svou vnučku Dominiku nerozmazluju.

Jakub Wehremberg:

Hned první natáčecí den se točila scéna, ve které si s Jitkou Ježkovou děláme miminko. My jsme se s Jitkou sice znali z konzervatoře, ale na place jsem neznal nikoho a nevěděl jsem ještě, jak ta role bude vypadat. Prostě jsem přišel první den na plac, musel jsem se svléknout a začal něco vytvářet.

Jitka Ježková:

Určitě by mi pomohlo, kdyby se na mě chlapi dívali jako na nahou ženu a netvářili se tolik taktně. Ale Jakub byl skvělej, znám se svním už z konzervy. Jednu chvíli jsem na něj ale musela být trochu sprostá a dost jsem se styděla. To bylo ve chvíli, kdy po mě chtěli, aby bylo na ňadrech více vidět vzrušení. To nebyl problém, když se točilo venku, protože byla hrozná zima. Ale v posteli bylo naopak zase vedro.

Alice Bendová:

Během mých šesti natáčecích dnů došlo i na dramatické situace. Převrhnutí loďky se opakovalo snad sedmkrát. Bylo nepříjemné opakovat to s vodou v nose, ale na druhé straně zase s Ondrou Vetchým po boku.

Režisér Petr Nikolaev:

Malý Kvído měl být fotogenický tlouštík, který pronáší dlouhé nedětské věty. To bylo mnohem těžší než najít sympatického uličníka, kterého necháte před kamerou prostě žít. Jeho představitele Jana Zahálku pokládám za velice věrohodného, a přitom nám při konkurzu málem proklouzl.

Co možná nevíte

Kniha Báječná léta pod psa se na pultech knihkupectví objevila v roce 1992 a prodalo se jí přes 50 000 výtisků.

O scénář k filmu se pokoušela řada scenáristů, mimo jiné Petr Zelenka nebo třeba Josef Abrhám, nakonec se tvůrcům nejvíce zamlouval scénář Jana Nováka.

Natáčelo se v Nouzově, Týnci nad Sázavou, Novém Vestci, Berouně a na Starém městě v Praze. Divadlo, ve kterém se Kvído (Jan Zahálka a Jakub Wehrenberg) narodí, je pražské Divadlo v Dlouhé. Veškerý interiér, který je ve filmu vidět, později (konkrétně v roce 2008) zničila povodeň a při opravách se interiér udělal moderní. 

Představitel malého Kvída Jan Zahálka si za svůj první honorář pořídil počítač. Jan Zahálka se herectví nevěnuje.

Konkurzu na roli Kvídova otce se zúčastnili mimo jiné také Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl. Režisér si nakonec vybral Ondřeje Vetchého. Těsně před natáčením hrozilo, že bude muset tuto roli přeobsadit. Ondřeji Vetchému zemřel otec na leukemii. Herec se však zachoval jako skutečný profesionál a své závazky dodržel.

Film je ve vysílání ČT1 už 3. ledna 2025 ve večerních hodinách.