Bez ženské a bez tabáku: Otec a syn jako obraz života dvou chlapíků, co už nutně potřebují do chalupy ženskou ruku

Bez ženské a bez tabáku: Otec a syn jako obraz života dvou chlapíků, co už nutně potřebují do chalupy ženskou ruku

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Seriál ostravského studia Československé televize pod režijním vedením Otakara Koseka přináší humorné příběhy z valašské dědiny. Televizní diváci především ocenili, že i jemný humor, bez přehlušujících výbuchů smíchu, může navodit příjemný pocit na duši, plný laskavosti a dobroty.
Obsah článku
  1. Drobné příběhy, které přináší vesnický život
  2. Jozef Kroner jako herecká legenda

V odlehlé horské chalupě spolu hospodaří otec se synem, kteří žijí tak trochu mimo běžný ruch vesnice. Mladý hospodář už by si zasloužil nevěstu a v jejich svérázné domácnosti by ženská pomoc rozhodně nebyla na škodu. Vaření ani úklid nejsou jejich silná stránka, a tak není divu, že při jejich neumělém snažení hrozí, že si dřív nebo později někdo ublíží. Nakonec se v domě objeví rázná žena, která má jasno, jak to chodí – a brzy v chalupě zdomácní.

Drobné příběhy, které přináší vesnický život

Dál už se příběh točí kolem neposlaného seznamovacího inzerátu pro syna a kolem anonymního dopisu, který starému Kubáňovi vyčítá, že žije se sousedkou Plánkovou „na hromádce“. V minisérii dojde i na furiantskou sázku, jestli je možné ušít chomout pro koně za jeden den. Pobaví i soutěž hasičů s přiopilým velitelem.

Čtyřdílný seriál s názvy kapitol Případ Kukta, Dobří chlapi, Chomout a Režný chléb si na nic nehrál a měl jako jediný cíl pobavit diváky. To se povedlo hlavně díky hereckému obsazení, kde perlil především Jozef Kroner jako starý Kubáň. Seriál byl několikrát reprízovaný i v maďarské televizi.

Jozef Kroner jako herecká legenda

Jozef Kroner patří u našich východních sousedů k hercům, kteří zanechali hlubokou stopu v divadelním i filmovém světě. A právě proto je této legendě věnován prostor i mnoho let po jeho smrti. I když už tu není, jeho odkaz a mistrovství zůstávají. Takto byl opět oceněn v podcastu SK History.

Jozef Kroner se narodil 20. března 1924 v kysucké obci Staškov v rodině železničáře, který měl dvanáct dětí. Jeho otec byl nadšeným ochotnickým divadelním hercem a režíroval vesnická představení, která se zkoušela v jejich malé chalupě. Zapojil do nich i děti.

Od roku 1956 byl členem činoherní scény Slovenského národního divadla, kde působil celkem 28 let. Zajímavé je, že neměl žádné umělecké vzdělání. Již ve svých 40 letech byl jedním z nejlepších, nejobsazovanějších a nejzralejších herců. Byl to přirozený talent a měl dar autenticity.

U nás si slovenského herce vybavíme především v seriálu Slovácko sa nesúdí z roku 1984. Mnozí si na něj vzpomenou i jako na pana Košťála v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág, kde čtyři roky před smrtí vytvořil roli řidiče hlavního hrdiny (Bolek Polívka). Úsměvné bylo, že moc řídit neuměl, řazení mu nic neříkalo a režisérka Věra Chytilová se musela obrnit trpělivostí.

Seriál se občas objevuje ve vysílání České televize.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře