Sejmout zabijáka: 36 bomb, desítky mrtvých a muž, který odmítl ustoupit mafii

Muž, který se odmítal bát

Gangsterské filmy většinou vyprávějí příběhy mužů, kteří se postupně propracují na vrchol zločineckého světa a následně zaplatí za svou chamtivost. Danny Greene byl jiný. Byl natolik neobvyklou postavou amerického podsvětí, že by jeho skutečný osud působil nevěrohodně i ve filmu.

Narodil se v Clevelandu do irsko-americké rodiny a už od mládí měl pověst člověka, který se odmítal podřizovat autoritám. Pracoval v docích, angažoval se v odborech a postupně se vypracoval mezi nejvlivnější muže na nábřeží. Jenže tam, kde byly peníze, byla také mafie. A právě zde začal příběh, který později otřásl celým městem.

Greene nebyl klasickým mafiánem v drahém obleku. Působil spíš jako tvrdohlavý rebel, který věřil ve vlastní pravidla. Měl charisma, odvahu a mimořádný talent získávat spojence. Současně však dokázal být nebezpečný, nevyzpytatelný a bezohledný. Kombinace těchto vlastností z něj udělala člověka, kterého mnozí obdivovali a stejně mnoho lidí se ho bálo.

Když Cleveland připomínal válečnou zónu

Sedmdesátá léta proměnila Cleveland v jedno z nejnebezpečnějších míst Spojených států. Danny Greene se dostal do otevřeného konfliktu s italskou mafií, která ovládala velkou část organizovaného zločinu ve městě. Válka mezi oběma stranami se brzy vymkla kontrole.

Následovala série atentátů, výbuchů a vražd, které šokovaly veřejnost i policii. Ulice města se staly dějištěm desítek bombových útoků. Výbuchy byly tak časté, že si Cleveland vysloužil nelichotivou přezdívku „Bomb City USA“. Obyvatelé si zvykali na sirény, uzavřené ulice a neustálé zprávy o dalších explozích.

Přestože byl Danny Greene hlavním terčem útoků, přežíval jeden atentát za druhým. Několikrát unikl smrti jen o vlásek. Vyhozená auta, nastražené bomby nebo ozbrojení útočníci – nic z toho ho dlouhou dobu nedokázalo zastavit. Jeho pověst začala nabývat téměř mýtických rozměrů. Lidé si šeptali, že je nezničitelný.

Právě tato část jeho života fascinuje historiky i filmové fanoušky dodnes. Ve skutečnosti totiž nebylo třeba nic přikrášlovat. Realita byla často dramatičtější než jakýkoli scénář.

Film, kterému předcházelo více než deset let čekání

Když se producenti rozhodli převést Greenův příběh na filmové plátno, zdálo se, že mají v rukou zlatý důl. Skutečnost byla mnohem komplikovanější.

Práva na knihu o Dannym Greenovi byla zakoupena už na konci devadesátých let. Zdálo se, že natáčení začne velmi rychle. Jenže projekt narážel na finanční problémy, změny scénáře i komplikace s produkcí. Roky plynuly a film stále nevznikal.

Nakonec trvalo více než deset let, než se podařilo projekt dokončit. Mnozí už mezitím přestali věřit, že se vůbec dostane do kin. O to větší bylo překvapení, když se v roce 2011 objevil snímek Kill the Irishman, u nás uvedený pod názvem Sejmout zabijáka.

Tvůrci navíc neměli k dispozici rozpočet, jakým se mohly chlubit slavné mafiánské velkofilmy. Museli improvizovat, šetřit a pečlivě zvažovat každou nákladnější scénu. Ve výsledku paradoxně vznikl film, který působí syrověji a autentičtěji než mnohé dražší produkce.

Hvězdná sestava, která zůstala ve stínu

Jedním z největších překvapení filmu bylo obsazení. Tvůrci dokázali získat několik výrazných hereckých osobností, které patří k nejrespektovanějším charakterním hercům své generace.

Do hlavní role byl obsazen britský herec Ray Stevenson. Právě jeho výkon bývá dodnes označován za jednu z největších předností filmu. Stevenson dokázal vystihnout Greenovu tvrdost i zvláštní osobní magnetismus. Divák mu věří jak ve chvílích, kdy rozdává rozkazy, tak v okamžicích, kdy si uvědomuje, že se kolem něj stahuje smyčka.

Po jeho boku se objevili Christopher Walken, Vincent D'Onofrio, Paul Sorvino nebo Val Kilmer. Takto silné obsazení by slušelo i mnohem dražší hollywoodské produkci.

Přesto film nikdy nedosáhl popularity legend typu Kmotr, Mafiáni nebo Casino. Částečně proto, že vznikl v době, kdy byl gangsterský žánr na ústupu. A částečně také proto, že se nesoustředil na slavná mafiánská centra jako New York nebo Las Vegas. Cleveland jednoduše neměl v očích diváků stejný lesk.

Hrdina, nebo zločinec?

Právě zde se dostáváme k nejzajímavější otázce celého příběhu. Kdo vlastně Danny Greene byl?

Film ho často vykresluje jako odvážného rebela, který se postavil mocné mafii. Mnoho diváků mu fandí jako outsiderovi bojujícímu proti zavedenému systému. Jenže skutečnost byla podstatně složitější.

Greene nebyl žádný lidový hrdina. Byl součástí zločineckého prostředí, pohyboval se mezi gangstery a sám se podílel na řadě nelegálních aktivit. Současně však představoval člověka, který odmítal hrát podle pravidel ostatních mafiánů. Právě tato rozporuplnost z něj činí fascinující postavu.

Jeho příběh není vyprávění o dobrém a zlém. Je to příběh člověka, který se ocitl uprostřed světa násilí, moci a peněz a rozhodl se v něm přežít po svém.

Skrytý klenot mezi gangsterkami

Dnes bývá Sejmout zabijáka často označován za jeden z nejvíce podceňovaných gangsterských filmů posledních let. Fanoušci oceňují zejména autentickou atmosféru, výborné herecké výkony a skutečnost, že se film nesnaží kopírovat slavné mafiánské klasiky. Místo velkolepého eposu nabízí příběh člověka, který dlouhá léta vzdoroval osudu i mafii. Muže, jehož život byl tak neuvěřitelný, že by ho scenáristé možná odmítli jako příliš přehnaný.

Jenže Danny Greene skutečně existoval. A právě to je na celém příběhu možná nejneuvěřitelnější.

Ve vysílání na ČT2 5. června ve 21:45.