Pět švestek je průšvih! Nová letní komedie Jana Svěráka pod zdrcující palbou kritiků

Když staří přátelé vyplují naposled

Dne 28. května 2026 vstoupila do českých kin dlouho očekávaná novinka režiséra a scenáristy Jana Svěráka, na jehož kontě najdeme legendární snímky, jako je Obecná škola (1991), Kolja (1996), Tmavomodrý svět (2001) nebo Vratné lahve (2007).

Komedie, s níž přichází nyní, nese název Pět švestek a láká nejen na úchvatné řecké prostředí, ale také na kvalitní obsazení. Děj se točí kolem pětice seniorů, které ztvárnili Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Petr Kostka, Jan Vlasák a Dana Syslová. Příběh je jednoduchý, a jak někteří recenzenti podotýkají, nepřináší nic originálního.

Věra v podání Lenky Termerové teskní po starých časech, kdy s přáteli vyrážela na moře a zažívala nejhezčí životní chvíle. Ráda by si to ještě jednou zopakovala, ačkoli není vůbec jisté, že zbytky původní party takové dobrodružství zvládnou. Nakonec jejich největšími problémy nebudou křivdy vyplouvající na povrch ani divoké moře, ale spíše nepochopení vlastních dětí, které výlet považují za bláznivý.

Punkového ducha to nemá ani omylem

Pět švestek už stačil zhlédnout filmový kritik Radiožurnálu, Pavel Sladký, podle něhož se film snaží kombinovat dojetí s humorem, ovšem s takovým, který nemusí být kvalitní vzhledem k tomu, že senioři po celou dobu užívají na jachtě rozličné drogy. Ty pro náměty Jana Svěráka nejsou typické, ale zde hrají výraznou roli.

„Právě to, jak je snaha užít si něco naposledy pro ty postavy důležitá, se napojuje na to, že užívají různé druhy drog, které na ně mají různé účinky,“ vysvětlil Sladký a dodal, že film vnímá hodně kriticky v tom, jakým způsobem vypráví a na jaký typ humoru spoléhá. Drama je prý zabaleno do katalogových obrázků turistické kanceláře z Řecka.

Každý z těch seniorů řeší něco jiného. V jednom případě jde o člověka, který má Alzheimerovu chorobu, v jednom případě jde o člověka upoutaného na vozík. Postava, kterou hraje Oldřich Kaiser, řeší stařeckou osamělost, takže každá z těchhle postav v sobě má nějaké takové téma. Zároveň se objevují v docela luxusním prostředí, vyrážejí do Řecka na jachtu tak, jak byli kdysi zvyklí. S tím, že tohle bude patrně poslední příležitost, aby společně vypluli na moře.

Svěrák během nejednoho rozhovoru zmínil, že film navazuje na jeho starší počin Jízda (1994), obojí vidí trochu jako punkové filmy. S tím však nesouhlasí nejen Pavel Sladký:

To mně připadá úplně mimo, musím říct, taková trošku režisérská nesoudnost. Punkového ducha tenhle film opravdu nemá, tak bych spíš možná sáhl po Vratných lahvích nebo dalších filmech Jana Svěráka, kde téma stáří prosakuje trochu silněji.

S touto myšlenkou se shoduje recenze Milana Rozšafného na Kinoboxu, v níž se uvádí, že „Rozdíl mezi oběma snímky nemůže být markantnější. Zatímco Jízda byla nespoutaným a takřka punkovým požitkem, Pět švestek je až příliš umírněný, nevyvážený a svázaný počin, jenž neví, jakým směrem se má vydat.“

Na ČSFD si komedie zatím vydobyla slušné hodnocení 65 %.