Theodora Remundová: Herectví jí doma rozmlouvali, nakonec uspěla jako režisérka

Počátky kariéry

Theodora Remundová se narodila 28. ledna 1974 do umělecké rodiny. Její maminku Ivu Janžurovou není třeba představovat, tatínek Stanislav Remunda byl divadelní režisér a herec. Theodora se po absolvování gymnázia rozhodla pro studium na FAMU. Už během studií vytvořila několik úspěšných studentských filmů, často ve spolupráci s Českou televizí.

Po škole se Theodora začala věnovat také herectví. Objevila se v několika filmech. Často hrála se svou matkou nebo i sestrou (například snímek Ene bene nebo film Výlet).

Iva Janžurová přitom nikdy nechtěla, aby její dvě dcery šly v jejích šlépějích. Theodora řekla:

Ona nechtěla, abychom byly herečky, protože si myslí, že to je nesvobodné, naopak režie je pro ni svobodná profese. Jak jsem ale říkala, v té hierarchii je režisér důležitější a čelí tolika jiným věcem, tolika tlakům, ještě větším než ten herec jako takový, takže si myslím, že kdyby věděla, co to znamená, tak by mi rozmlouvala i to.

Theodora o své mamince Ivě Janžurové v roce 2024 natočila dokument s názvem Janžurka. A co bylo pro ni jako režisérku při natáčení dokumentu nejtěžší? Theodora uvedla:

Nejtěžší určitě bylo, abych uvnitř sebe vybalancovala dvě polohy; polohu dcery a polohu režisérky. (...) Někdy pro mě bylo těžké zachovat si profesionální odstup. Dcera přirozeně ke své matce tíhne a vzhlíží. V tomto směru jsem stále ještě trochu dítětem. V pozici režisérky zásadně odpovídáte za film jako celek, což předpokládá naprostou dospělost a samostatnost. Takže jsem se musela trochu vypořádávat s určitými osobními tlaky a to nebylo vůbec jednoduché.

Velká rodina

Theodora je vdaná za violoncellistu Tomáše Hostičku, který je členem České filharmonie. Společně mají tři syny. Když byly děti ještě malé, Theodora se nechala slyšet: 

Po velké rodině jsem nikdy netoužila, ale děti jsou skvělé, kdybych byla mladší a měla víc sil, ještě bych si jich pár pořídila. Miluju je, jsou pro mě vším. 

Nejstarší syn Alfréd se odmala chystal být filmařem. Natočil dokonce s kamarády řadu krátkých filmů. Jako starší pak natočil dokument o tom, jak skautský oddíl z Prahy sjíždí náročnou řeku v Černé Hoře.

O svém druhém synovi pak jeho maminka prozradila:

Náš prostřední syn Kajetán hrál stejně jako můj muž na violoncello. A ten mu pořád říkal, že jestli to nechce nezbytně, ať se tomu profesionálně nevěnuje, že není vůbec jisté se tím uživit. 

Nakonec se Kajetán začal věnovat sportu. Nejmladší syn Antonín je náruživý pěstitel masožravých rostlin a Theodora se bojí, že jim jednou z celého bytu udělá skleník.