ZOO: Soudce položí zásadní otázku. Jak mu Viky odpoví?

Petr je pryč. Znamená to konec velké lásky?

Viky doufala, že by vztah s Petrem ještě mohla zachránit. I Danuše ji přesvědčovala, aby tomu dala šanci a zkusila si s ním znovu promluvit, když ne kvůli sobě, tak alespoň kvůli dětem. Viky souhlasila a sešla se s Petrem v restauraci, kde si rozumně promluvili a vše se zdálo být na dobré cestě. Jenže pak se stalo něco, o čem se pan soudce jaksi zapomněl zmínit – náhlý odjezd do Lucemburku.

Z toho dívka právem usoudila, že Petr ve skutečnosti nemá zájem něco zachraňovat. V slzách mu strčila obrázek z ultrazvuku, aby měl něco na památku, a utekla. Přesto si po zbytek dne kladla otázku, zda se neměla zachovat jinak, zda přece jen neexistuje alespoň malá naděje, že by její bolestná romance dosáhla happyendu. Když jí potom Anička poradila, aby se za Petrem rozběhla dřív, než odjede, Viky byla odhodlaná to udělat. Jenže bylo pozdě. Petr už odjel.

Viky se nechá pohltit prací. Je ale opravdu šťastná?

Fakt, že pan soudce skutečně jen tak odjel, dívku bodl jako nůž do srdce. Vypadalo to, že se nadobro zhroutí. Pak si uvědomila, že to bylo to nejlepší, co se jí mohlo stát. Nebo si to alespoň namlouvá. Konečně bude mít čas na svoje koníčky, šití a práci ve firmě, která se zabývá úpravou interiérů. Nasadí si zářivý úsměv, chopí se pánvičky a uvaří Tez snídani, za niž by se nestyděl ani vyhlášený šéfkuchař. Následně se zcela ponoří do práce a v rekordním čase zvládne vyřídit objednávky celé řady klientů. Před Markem a Vojtou nadšeně prohlašuje, jak je šťastná. Není to ale jen další maska na tváři Lady X?

Mohli bychom být rodina?

Takhle tedy končí příběh Viky a Petra, smutkem a lítostí, protože pan soudce se už nevrátí… Haha, to byl jen vtip! Nebojte se, ten veliký zvrat, na který tak dlouho čekáte, se dostaví!

Zatímco si Viky libuje, že teď bude mít spoustu volného času, do baru vchází Petr s otázkou, jestli by ten čas nemohli trávit spolu.

Už když sedal do letadla, uvědomil si, že čím dál od ní je, tím víc mu schází. Konečně mu došlo, že bez Viky prostě nemůže být. Stejně tak si nemůže dovolit odpískat práci v Lucemburku a vrátit se sem. Přijel však Viktorii nabídnout, aby odletěla s ním. „Tohle je ta chvíle, kdy bys měla říct ano,“ poradí Marek oněmělé kamarádce.

Viky nadále váhá, ve tváři rozpolcený výraz. Petr jí vyzná lásku a nezapomene zmínit, že ji zbožňují také Ben a Sofie. Mohli by spolu žít a být rodina? Tehdy se váhavost vytratí a následuje onen dlouho očekávaný polibek. A tak Popelka konečně získává svého prince a kmotřičce Mařence nezbývá, než jí to přát a s lehce posmutnělým pohledem přihlížet jejímu štěstí. Snad se jednou i jemu konečně podaří najít lásku.