Zelená a Modrý: Ani tentokrát nebude vánoční program ošizený o dobrodružství neposedných sourozenců a chobotniček z modelíny

Z původního čtyřdílného seriálu talentované dvojice režiséra Jindřicha Poláka a scenáristy Oty Hofmana vznikly nakonec dva celovečerní filmy, které nás už pravidelně provází časem vánočním. Jeden z filmů zavádí diváky na výlet k moři, v tom druhém si mohou užít atmosféru zasněžené Prahy. Točilo se hlavně na Kampě a v okolí Národního divadla.

O natáčení

Realizace knižního příběhu sahá do roku 1986, kdy se Československá televize dohodla s německým partnerem, že zpracují dětskou knihu Oty Hofmana. V té době už za sebou dvojice Polák-Hofman měla spolupráci na seriálu Pan Tau, který měl v Německu velký úspěch. Československá tvorba pro děti byla v západní cizině velmi uznávaná a nikdo se nebránil penězům ze zahraničí.

O role v seriálu byl velký zájem. Honoráře byly tučné a úspěch zaručen. Navíc skupina herců měla jet natáčet k moři do Portugalska, kam se v té době moc lidí nedostalo.

Natáčení u moře trvalo asi týden, a kromě Dagmar Veškrnové (Havlové), která si zlomila malíček na noze a zápasila s angínou, si pobyt všichni užili. Scény, kdy došlo k ropné katastrofě, se u moře netočily. Filmaři si vystačili s malým rybníkem, do kterého nalili pár lahví Coca-Coly a hodili několik mrtvých ryb. Vlnky se dělali rukama. Vše ostatní už bylo dílem střihu.

O natočení se také traduje, že se všichni bavili, když se Jiřina Jirásková v čtyřiapadesáti letech učila jezdit na kole. O roli moc stála, přestože věděla, že na kole to bude průšvih. Po několika nepěkných pádech musela nakonec zaskočit dablérka.

Zásluhu na úspěchu má určitě i dvojice dětských hrdinů. Žaneta Fuchsová a Milan Šimáček byli v té době považovaní za ohromně talentované děti a předpokládalo se, že s herectvím budou pokračovat.

Žaneta Fuchsová už měla v té době za sebou celou řadu filmových a seriálových rolí a natáčela jako profesionál. Sklízela popularitu za snímky Lucie, postrach ulice, … a zase ta Lucie, Počítání oveček a za role v seriálech Létající Čestmír, Bambinot nebo Vlak dětství a naděje. Když se rozhodla jít na konzervatoř, po desetileté úspěšné kariéře jí bylo řečeno, že nemá talent. Nakonec tedy studovala na ekonomické škole. Nabídky na role musela odmítat, protože jí škola zakázala hrát. Láska k herecké profesi jí však zůstala a velkou oklikou se k filmu vrátila alespoň jako asistentka režie a pomocná režisérka.

Ani z Milana Šimáčka, který zazářil před Chobotnicemi v seriálu My všichni školou povinní, se nestala herecká hvězda. I on se u přijímacích zkoušek dozvěděl, že nemá talent, a tak se vyučil automechanikem.

Právě kvůli pravidelným reprízám však zůstali představitelé nezbedných sourozenců Evy a Honzíka stále populární. Letos si můžete jejich dobrodružství připomenout třeba na TV Seznam, kde budou od 24. prosince.