Zapomenutý Voskovec: Muž, který utekl před nacisty, ale nikdy před vlastním osudem

Ten druhý z legendární dvojice

Když se řekne Voskovec a Werich, většina lidí si automaticky vybaví právě Wericha. Bodrého, moudrého, „toho našeho“.

Jiří Voskovec zůstává často v jeho stínu. Přitom bez něj by slavná dvojice V&W nikdy nefungovala. Byl přesným opakem Wericha, elegantní, intelektuální, ironický. Tam, kde Werich působil zemitě, Voskovec byl lehký a ostrý jako břitva.

Společně vytvořili fenomén, který neměl obdoby. A přesto se jejich životní cesty rozešly tak dramaticky, že dnes působí téměř neuvěřitelně.

Dětství „Tlustého Rusa“

Narodil se do rodiny s neobvyklým osudem. Jeho otec působil v Rusku a přivezl si s sebou nejen zkušenosti, ale i silný kulturní vliv. Malý Voskovec kvůli tomu získal přezdívku „Tlustý Rus“. Možná úsměvná, možná trochu krutá. Ale už tehdy naznačovala, že bude vždycky tak trochu vybočovat.

Právě v dětství se poprvé potkal s Janem Werichem. Obyčejné setkání dvou kluků na ulici, které nikdo nebral vážně. Jenže právě tady se začal psát příběh jednoho z nejvýraznějších uměleckých tandemu české historie.

Z právnických skript rovnou na jeviště

Cesta k divadlu nebyla přímočará. Voskovec studoval, cestoval, nasával inspiraci ve Francii a poznával moderní umění. Právě Paříž ho formovala. Otevřela mu dveře k avantgardě, k novým formám humoru i k odvaze experimentovat. Když se pak s Werichem pustili do prvního společného vystoupení, bylo jasné, že nejde o náhodu. Jejich pásmo scének a písní zaznamenalo obrovský úspěch. A rozhodnutí padlo rychle. Studia šla stranou, divadlo dostalo přednost. Možná risk, ale jeden z těch, které mění život.

Svět, který si vytvořili sami

V Osvobozeneckém divadle vzniklo něco výjimečného.

Voskovec a Werich nebyli jen herci. Psali, improvizovali, komentovali svět kolem sebe. Jejich slavné forbíny nebyly jen vtipné, byly aktuální, odvážné a často nepříjemně pravdivé. Doplněním o geniálního skladatele Jaroslava Ježka vytvořili svět, který byl hravý, ale zároveň ostrý. Právě tahle kombinace jim přinesla obrovskou popularitu. A zároveň i problémy. Ne každý byl připraven slyšet pravdu zabalenou do humoru.

Humorem proti nacismu

Ve 30. letech začalo jít do tuhého. Voskovec a Werich se otevřeně stavěli proti nastupujícímu nacismu. Jejich hry nebyly jen zábavou, byly varováním. A to se neodpouštělo. Když byl Voskovec veřejně označen za Žida, rozhodl se odejít. Ne proto, že by to byla pravda, ale protože věděl, že v té době už na faktech nezáleží. Emigrace byla nutností. Ne volbou.

Amerika: země snů, která ho nepřijala

Spojené státy měly být novým začátkem. Jenže realita byla mnohem složitější.

Americké publikum takovému humoru nerozumělo. To, co v Česku fungovalo, za oceánem naráželo na kulturní rozdíly. Voskovec se snažil, pracoval, přizpůsoboval se. Ale úspěch nepřicházel snadno.

A pak přišel další zlom. V době, kdy chtěl v USA zůstat natrvalo, byl zatčen. Podezření ze sympatií ke komunismu z něj udělalo nepohodlnou osobu. Strávil dlouhé měsíce v detenci. To byla absurdní situace. Muž, který utekl před nacismem, byl v nové zemi označen za hrozbu.

Hollywood, sláva… a zvláštní samota

Paradoxně právě tahle zkušenost mu otevřela dveře. Dostal se na Broadway i do Hollywoodu. Zahrál si ve slavném filmu 12 Angry Men (12 rozhněvaných mužů, 1957) po boku takové hvězdy, jakou byl Henry Fonda. Získal uznání kolegů, respekt v oboru.

Ale něco chybělo. Nebyl to ten druh slávy, jaký zažil doma. Nebyla to bezprostřední láska publika. Spíš tichý obdiv a profesionální uznání.

Život mezi dvěma světy

Voskovec nikdy úplně nezapadl. V Československu byl emigrantem. V Americe cizincem. Jeho život se odehrával mezi dvěma světy, aniž by do jednoho z nich skutečně patřil. Byl to člověk, který neustále hledal své místo.

Smrt Jana Wericha byla pro Voskovce zásadní ranou. Jejich vztah nebyl jen pracovní. Byl to hluboký, téměř osudový svazek. Když Werich odešel (31.10.1980), Voskovec to vnímal jako ztrátu části sebe sama. O několik měsíců později zemřel i on (01.07.1981). Jako by ten příběh nemohl skončit jinak.

Muž, na kterého se zapomíná neprávem

Dnes si připomínáme hlavně Wericha. Ale právě Voskovec byl tím, kdo dodával jejich tvorbě lehkost, ironii a intelektuální přesah. Jeho život nebyl jednoduchý. Byl plný paradoxů a nečekaných zvratů. A rozhodně mu nelze upřít, že byl osobností, která ve své době formovala kulturní život Čechu.