Drbárna ze Strání: Maruška vsadila své zdraví, jen aby nenechala Štěpánku zmizet z Petrova života

Stará událost má nové podání

Buchta velmi dramaticky popisuje, jak se do dneška v noci budí hrůzou. Vždyť to byl přece on, kdo byl u zasypané štoly první! Jindra Drocár zase nechápe, proč ho tenkrát kamarádi nepřizvali k hledání pokladu. Mohl jim pomáhat a třeba by se ani nestalo to neštěstí! Teprve později se přímo od Sekáče s Řízkem dozví, že neměli v úmyslu nález pokladu oznámit a spokojit se jen se směšnou odměnou za nález. Tak je asi jasné, že nepotřebovali v partě policajta.

Někoho oživení tragédie zasáhlo plnou silou

Pavlína není ráda, že si znovu celá vesnice připomíná smrt jejího manžela. Zase je smutná, ale nechce nikoho obviňovat. Jen se bojí, že připomínka tragédie zasáhne její dcery.

A nemýlí se. Veronika se vypořádává se smutkem po svém a ani navrhované rozptýlení od manžela ji to neusnadní. Kája to nese ještě mnohem hůř a vadí ji, že Oliver se zastává otce, na kterého v očích vesničanů padá část viny. Kdyby Řízek a Sekáč místo sezení v hospodě šli s kamarádem do lesa nebo mu dali vědět, že se výprava ruší, všechno mohlo dopadnout jinak.

Sestry se nakonec domluví, že zajdou do štoly, zapálí za otce svíčku a udělají mu pomníček.

Maruška chystá past

I Petr si dělá starost o Veroniku. Vždy byla tak zásadová a celou věc s otcem nese těžce. Zlobí se i na něj a na Olivera, že mlčeli.

Maruška ale starou záležitost neřeší. Zajímá ji Štěpánka. Po vzoru detektivek si vytvořila časovou osu a došlo jí, že když se Štěpánka vrátila z terapie tmou, působila zamilovaně a hned hledala Petra. Asi měla něco na srdci. Jenže v té době se Petr plně věnoval herečce Adině a když to Štěpánka zjistila, najednou úplně obrátila a zrodil se její dokonalý Jeroným. Štěpánku dokonce napadlo, zda vůbec Jeroným existuje!

Jenže jak sledovala chování Petra i Štěpánky, došlo jí, že potřebují trochu postrčit, jinak si ani neuvědomí, že se mají rádi.

Stará bylinkářka tak využila svých znalostí a lehce se přiotrávila těsně před plánovaným odjezdem Štěpánky na cestu kolem světa.

Nedalo jí moc práce, aby mladou ženu přesvědčila, že potřebuje péči a že by byla ráda, kdyby to byla právě Štěpánka, kdo by se o ni v těžkém období staral. A Štěpánka si hodně oddechla. Nemusela hledat způsob, jak ve Stráních zůstat. Nechtělo se jí zmizet jen proto, že je ve věcech lhaní amatérka a vždy plácne něco, co jí komplikuje život.

Petr vůbec netuší, že jeho bytná polyká jedovaté bylinky a předstírá nemoc. Je však nadšený, že Štěpánka nikam necestuje a dál mu bude dělat společnost, alespoň v ordinaci.