Vyšší princip: Patnáct let práce na scénáři, smrt herce, který měl hrát hlavní roli, a životní role Františka Smolíka

Drda se nechal inspirovat skutečnou událostí, která se stala v době heydrichiády v červnu 1942. Na příbramském gymnáziu byl zatčen šestnáctiletý student Antonín Stočes. Udal ho spolužák, který si všiml, že z časopisu vytrhl stránku s fotkou Hitlera a hodil ji do koše. Zatčený student byl za pár dní spolu s otcem a s ředitelem gymnázia zastřelen.

Film patří k nejoceňovanějším titulům poválečné české kinematografie. Přestože předloha ve sbírce Němá barikáda je jedna z nejkratších povídek, drama je plné strhujících okamžiků. Děj se soustřeďuje hlavně na latináře Málka v podání Františka Smolíka, ale dává prostor i ostatním postavám z maloměstské společnosti a jejich morálním hodnotám.

O filmu

Píše se červen 1942. Na následky atentátu umírá zastupující říšský protektor Heydrich a v protektorátu Čechy a Morava začíná nacistický teror.

Studenti oktávy místního gymnázia politice nevěnují pozornost, daleko důležitější jsou pro ně maturitní písemky. Náladu jim trochu zkazí gestapák Wolf, když nařídí z výlohy knihkupectví odstranit jejich žertovné maturitní tablo.

Oktaván Ryšánek přimaluje na Heydrichovu fotografii kníry, spolužáci se smějí, Havelka je však varuje před provokováním a zmačkané noviny vyhodí. Jana Skálová požádá svého nadaného spolužáka Ryšánka o pomoc při doučování latiny. Mezi mladými lidmi se rodí křehká láska.

Syn místního kolaboranta Zajíček není pro špatný prospěch připuštěn k maturitě. Ze msty udá tři své spolužáky Ryšánka, Havelku a Moučku na gestapu a jako důkaz přiloží pomalované noviny.

Třídní profesor oktávy Málek je starý muž žijící ve světě antických klasiků a zatčení tří studentů jím otřese. Intervence u místního velitele gestapa však nemá žádný efekt. Přes nacistovy sliby jsou chlapci pro „schvalování atentátu“ popraveni. Málek má čin studentů odsoudit. Místo toho před celou třídou nazve jejich popravu vraždou. Studenti povstanou ve svých lavicích a dají tak najevo svůj souhlas s názorem profesora.

V poslední scéně, kde profesor Málek pronese větu: „Vražda na tyranovi není zločinem!“, pustili při natáčení československou hymnu „Kde domov můj“, aby herci-studenti měli slzy v očích, což se povedlo napoprvé. 

Mladičká Jana Brejchová za svou roli Jany Skálové získala v roce 1960 ve švýcarském Locarnu cenu FIPRESCI – stříbrná plachta a na MFF v Benátkách v roce 1960 získal František Smolík zvláštní medaili prezidenta soutěže.