Scenáristka odhaluje tajemství úspěchu Ulice i jeden z jejích hlavních cílů

Každodenní život, ale ať to není nuda

Seriál Ulice je v Česku jedinečným fenoménem, o tom není sporu. Dobře to vědí jak diváci, kteří ho sledují už více než dvacet let, tak herci, kteří si pokládají za čest být součástí obrovského projektu, fungujícího jako dobře namazaný stroj. Ulice schytává od kritiků hodně nepříznivá hodnocení, například na Česko-Slovenské filmové databázi, nadále ovšem patří mezi nejsledovanější pořady u nás a spousta fanoušků ji vnímá jako večerníček pro dospělé.

O seriálu pro Expres Star promluvila také jedna z jeho scenáristek, Eva Taubrová, jež vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a rovněž FAMU. Součástí autorského týmu Ulice je od roku 2012, kromě toho však také zanechala stopu na dalších seriálech, jako je Dáma a Král, Odznak Vysočina nebo historická a velmi oblíbená Zlatá labuť. Podle ní je tajemstvím úspěchu nekonečné Ulice právě to, že se snaží vyprávět o každodenních věcech tak, aby to nebyla nuda.

Jenomže se to ne vždy podaří. Ostatně i kreativní producentka Iva Bergrová v reportáži TV Nova uznala, že např. hojně kritizovaná linka okolo kulečníkového klubu a mafiánů obecně mohla být kratší. To je jedna z věcí, na které si diváci stěžují nejčastěji, že totiž nějaký nápad mohl být dobrý a mít potenciál, ale tvůrci ho až příliš natahovali.

Cílem je mimo jiné pomáhat lidem

Stejně tak zápletka se stalkerem Adriany (Sandra Nováková) byla zbytečně zdlouhavá, proto pak už nezajímavá, otravná a nudná. Málokoho vlastně ještě zajímalo, jak dopadne, a když se stalkerem ukázal být Adam Kokeš (Lukáš Rous), jehož dávno všichni podezírali, žádný wow efekt to nevyvolalo. Právě tuto zápletku přitom psala Eva Taubrová a moc ji to bavilo, zejména si užívala hádky bývalých manželů Kokešových.

Cílem Ulice je mimo jiné ukazovat každodenní problémy a šířit osvětu, poukázat na důležitá témata rezonující společností, jako je šikana ve škole či na pracovišti, různé závislosti (včetně alkoholismu a gamblerství) nebo domácí násilí. Taubrová potvrdila, že v takových případech se tvůrci snaží být zodpovědní, poctivě ověřovat informace a radit se o složitých záležitostech s odborníky.

Tu zodpovědnost si uvědomujeme a pro mě to byla i zajímavá zkušenost. Když jsem tam přicházela v roce 2012, moje první linka byla o HIV pozitivní osobě a hrozně mě překvapilo, že na soukromé televizi jsem se setkala od prvního dne s tímhle postojem. Tehdejší kreativní producent Michal Reitler říkal, že bychom touhle linkou mohli mnoha lidem pomoct. Takhle to vnímám vlastně dodneška.