Ulice: Bára musí přihlížet sblížení Skyler a Františka

Justine s Jean-Claudem navštíví Františka, protože s ním potřebují něco probrat. To samé potřebuje i Franta, takže je rád, že mu sami přišli takhle naproti. Jean-Claude nebude chodit okolo horké kaše a rovnou řekne Františkovi, že není dobrý nápad, aby se k sobě se Skyler vraceli a pokoušeli štěstí.

A hlavně pokoušeli Chrisův psychický stav. Chris se sotva dal jakžtakž dohromady po všech těch cestách, které musel absolvoval se Skyler, byl bez zázemí a s Frantou si ho přehazovali jako horký brambor. Teď si zvykl, že bydlí u prarodičů, kde také bydlet sám chtěl a jeho rodiče ho navštěvují, ale každý má jinak svůj vlastní život. Kdyby se dali dohromady a znovu jim to nevyšlo, nejvíce by to ublížilo právě Chrisovi. A tomu chce Jean-Claude zabránit. 

Ačkoliv Františkovo přiznání o rozchodu s Bárou nepřineslo kýžený výsledek a Skyler mu místo padnutí okolo krku ještě vynadala, Franta jde zkusit své štěstí znovu, i když mu Jean-Claude řekl, co si o tom myslí. Skyler už se stačila uklidnit a je schopná si s Frantou rozumně promluvit. Jednala impulzivně, protože se v něm nevyzná.

Nejprve nechtěl o rozchodu s Bárou ani slyšet, stál si za tím, že chce zůstat s ní, a tak se tomu Skyler přizpůsobila a smířila se s tím, i když ji to bolelo. A teď je zase všechno jinak. Franta se proto nemůže divit, že je z něho zmatená a jedná takhle podrážděně. František se jí naopak snaží vysvětlit, že on se nedokáže vrhat do všeho po hlavě a potřebuje čas, aby si všechno pořádně promyslel. 

Přece jen nešlo jen o něj a Skyler, ale také o Báru, která vůbec za nic nemohla. Hlavním důvodem, proč si František dával tak na čas, byla však nejistota, jestli to s ním Skyler opravdu myslí vážně a jen si s ním nehraje. Skyler ho ujišťuje, že s ním chce skutečně být a ráda by všechno napravila. Vyznají si s Františkem navzájem lásku a za Justine, Jean-Claudem, Aničkou a Chrisem přijdou za ruku. Všichni jsou překvapeni tím, co vidí a ujišťují se, jestli je to skutečně tak. I Jean-Claude nakonec rezignuje. Celému rodinnému setkání je bohužel znovu svědkem i Bára. 

Vojta dostal na vysvědčení jednu trojku z angličtiny. Naštěstí je to zatím jen pololetí, takže do konce roku má ještě spoustu příležitostí si ji opravit. Je z toho však velmi špatný, bere to jako své velké selhání, ale přitom se tolik učil a snažil. Sama paní učitelka připravovala Karlu na to, že Vojtovi nemůže dát lepší známku, i když by moc chtěla. Ví dobře, že je to jinak vzorný žák. Proto jí vrtá hlavou, proč se Vojtův prospěch tak zhoršil. Při hodinách je nesoustředěný a roztěkaný. Učitelku proto napadá, jestli u nich doma nemají potíže, které by na Vojtu takhle silně působily. Karla s Kryštofem mají co napravovat.