Ulice: Je v pořádku, že Kryštof nechce, aby se Karla vrátila do práce a po minulé zkušenosti znovu opouštěla rodinu?
Vojta je znovu svědkem dohadování rodičů. Usoudí proto, že Ježíšek neexistuje, protože mu nesplnil jeho největší přání, a to, aby se jeho rodiče nehádali a měli se znovu rádi. V okamžiku, kdy to Vojta před Karlou a Kryštofem vysloví, oba začnou svoje chování omlouvat. Vysvětlují Vojtovi, že se spolu lidé občas pohádají, ale to neznamená, že se nemají rádi. Je to vlastně úplně naopak.
Hádají se právě lidé, kteří k sobě něco cítí, protože ti, kteří se nehádají, už si vlastně nemají co říct. Vojta se proto ještě jednou ujišťuje, jestli se tedy oni dva pořád ještě rádi mají a hodně se mu uleví, když od obou slyší, že samozřejmě, a že Ježíšek existuje. Karla s Kryštofem však v hádání pokračují dál. Karla sice odmítla Mikešovu nabídku vrátit se na kriminálku, ale dostala jinou a tu přijala. Kryštof má proto pocit, že chce znovu zanedbávat rodinu a dá přednost práci.
Do Ulice přijíždí krásná mladá dáma a to u místních vzbuzuje pozornost. Sotva vystoupí z taxíku, osloví ji Lumír, jestli nechce pomoct se zavazadly. Dáma mu však před hospodou říká, že už je v cíli, takže jeho nabídky nevyužije. Lumír v ní vůbec nepozná Kateřiny dceru Martinu, i když mu Kateřina ukazovala její fotku. Dokonce se za Martinou ještě ohlíží, jak mu padne do oka.
Martina svou mámu doslova šokuje. Je to ten poslední člověk, kterého by Kateřina čekala, že ji přijde navštívit. Ono to taky z Itálie není právě za rohem. Kateřina je sice v šoku, ale to neznamená, že dceru ráda nevidí. Na druhou stranu se jí ale hned honí hlavou, co se stalo. Martina se ji snaží uklidnit, že si přijela jen odpočinout, jinak je všechno v naprostém pořádku. Kateřina jí hned nabízí něco na zub, ale Martině se zalíbilo bistro vedle, takže se raději vydá pro nějakou bagetu.
Z Pavla a Mária se stanou slamění vdovci. Vendula s Ájou a dětmi odjely na zotavenou, a tak chlapi zůstanou opuštěni. Zatímco Pavel hned začne plánovat nějaký chlapský mejdan, Mário se tváří jako hromádka neštěstí a dokonce i slza ukápne. Sotva se ale v bistru objeví Martina, zapomene na veškerý smutek. I Pavel se natřásá a je milý jako nikdy. A to se přitom může zbláznit, když je Vendula milá na starostu Jirku Hložánka. Jenže co oči nevidí, srdce nebolí. Pánové však nemají vůbec ponětí, koho tak obletují. Martina se shání po Lumírovi, a tak Pavel s Máriem rozjedou všemožné drby a vymýšlejí si různé scénáře.
Žofka přijde na další doučování k Michalovi, ale spíše to bere jako takový příjemný útěk z domova. Dorazí ke Klímům s rozmazanýma očima. Iva jí nabídne pomyslné rameno, na kterém se Žofie může vybrečet, vyslechne ji a snaží se ji uklidnit a vysvětlit jí, že to s ní její máma myslí určitě dobře. Paní Dušková se totiž znovu na dceru rozčílí, že si dovolila přinést trojku z fyziky a zakázala jí Michala doučovat. Když není schopna naučit samu sebe, jak by mohla něco učit ostatní? Dušková má na svou dceru až přehnané nároky a nechce se prostě smířit s tím, že Žofka není dokonalá. Ostatně jako nikdo není.
- Autorský text