Muži nestárnou: Další z filmů, který nás vrátí o více než sto let zpět, kdy začíná příběh studenta Jarského

Muži nestárnou: Další z filmů, který nás vrátí o více než sto let zpět, kdy začíná příběh studenta Jarského
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
V roce 1942 se v režii Vladimíra Slavínského objevil oddechový film inspirovaný divadelní hrou, kterou Slavínský režíroval v roce 1940 v divadle u Oldřicha Nového. Hra měla velký úspěch, a proto vznikl nápad na film o muži, který měl jednoduše nepřekonatelnou slabost pro ženy z jedné rodiny.

A jeho obdiv k těmto ženám mu vydržel tři generace. Roli charakterního romantika svěřil režisér Janu Pivcovi, který byl v té době už slavným hercem Národního divadla.

Jak uvádí ČSFD, Filmový kurýr v té době vydal slova herce Jana Pivce:

Úloha v tomto filmu byla zvláště vděčná: hrát tři role v jediné osobě, snažit se proniknout do duševního života nezkušeného, smrtelně zamilovaného studentíka, později pak zralého činorodého muže, a nakonec trochu rezignovaného a klidného padesátníka. Všechno byly role vyloženě charakterní. Vyhýbal jsem se obvyklému milovnickému rámci, proto jsem též první fázi (studenta) pojal s bezděčnou komikou, v druhé – abych se přiznal – hrál jsem vlastně sebe. Byl zde však ještě jeden choulostivý bod: divák nesmí získat dojem, že Ing. Járský je jen věčný donchuán, který honí děvčata, i když mu šedivějí vlasy. Proto jsem se ve své třetí a poslední podobě snažil vykreslit muže, který již mladé děvče nedobývá, ale je jím vlastně dobýván.

Vytouženými partnerkami Jana Pivce byly Zita Kabátová (Helena Horníková), Jana Romanová (Jiřina – dcera Horníkových) a Jarmila Smejkalová (Helenka Krutinová – dcera Jiřiny), pro kterou to byla první větší role.

O filmu

Píše se rok 1911. V rodině postaršího továrníka Horníka vyučuje pohledný student Stáňa Járský devítiletou dceru Jiřinku hře na klavír. Mladík však do domu dochází především kvůli mladé a krásné paní Horníkové, do které je zamilovaný.  Proto ho rodiče raději posílají na studia do Vídně. V předvečer Stáňova odjezdu zůstavá shodou okolností paní Helena doma sama a podlehne vášnivému vyznání zamilovaného studenta. Románek dál nepokračuje, mladík mizí do světa.

Rok 1920. Exportní odborník Ing. Stáňa Járský potká v Praze nyní již dospělou Jiřinku, kterou učil hře na klavír. Mladí lidé se citově sblíží a Járský chce požádat o její ruku. Není mu však přáno. Ovdovělá paní Horníková má starosti s rodinnou továrnou, kterou může zachránit jen fúze s podnikem pana Krutiny. Jiřinka se musí provdat za jeho syna, a to bez ohledu na to, že její srce vzplálo pro charismatického Járského.

Rok 1939. Prošedivělý a mladistvě elegantní generální ředitel Járský se vrací z ciziny do Čech. Potkává Helenku, dceru Jiřiny a vnučku své první lásky. Mladá Helenka propadne kouzlu zralého muže. Na babiččino doporučení vyhoví tentokrát rodina Járského žádosti o Helenčinu ruku. Mohl by si totiž počkat ještě na další generaci!

Vtipný příběh mohl mít i ženskou variantu. Po úspěchu filmu dostal režisér Vladimír Slavínský nápad natočit film Ženy nestárnou se Zitou Kabátovou v hlavní roli nestárnoucí dámy, která by v průběhu let svedla mladého muže, po letech jeho syna, nakonec i vnuka. Výrobci filmu však dostali strach, že by puritánští diváci snímek nepřijali.

Film Muži nestárnou je v programu TV Prima 13. dubna odpoledne.

Zdroje článku: