Neuvěřitelně kouzelné zpracování čarodějnictví v nejhorší době normalizace si rády spolu se Saxanou připomenou i dnešní babičky

Prvním společným dílem obou pánů byla komiksová parodie z roku 1966 Kdo chce zabít Jessii, po ní následovaly filmy Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967) a Pane, vy jste vdova! (1970).

Komedie Dívka na koštěti byla velice dobře načasovaná a s lehkostí a hravostí oslovila široké publikum. Zábavu nabídla i dospělým, kteří se ještě vzpamatovávali z otřesných událostí roku 1968. Do kina si na film vyšlo přes dva miliony lidí a příběh o rozverné Saxaně se tak stal jedním z nejúspěšnějších snímků, který z této spolupráce vzešel.

První verzi scénáře ale napsala Hermína Franková a Macourek s Vorlíčkem jen nápad přepracovali. Frankovou napadl námět úplně náhodou, když šla jednou po ulici a všimla si mladých dívek s poněkud nápaditými rozcuchanými účesy. V ten moment ji napadlo, že by takový účes slušel mladé čarodějnici, a už se začal rodit nápad. Jak by se asi dařilo takové mladé čarodějce v současném světě?

A dalším lákadlem byl takový malý žertík. Doba, kam Saxana měla přijít, byla taková „dotazníková“. Lidé často museli vyplňovat dotazníky a ti, co neměli tzv. dělnický původ, to neměli v nové budovatelské společnosti snadné. Myšlenka, že by taková mladá dívka vyplnila v dotazníku původ čarodějný, povolání otce „netopýr“ atd., byl prostě až moc lákavý. A tak se pomalu rodila Saxana, šestnáctiletá studentka, kterou si zahrála tenkrát dvaadvacetiletá popová zpěvačka Petra Černocká, která právě dostudovala na Státní konzervatoři.

Saxana se tak nějak necítila ve svém světě dobře. Ve škole čar a kouzel se nudila a přišlo jí, že se neučí nic podstatného a praktického. A s nudou přichází nepozornost. Když byla Saxana před tabulí, popletla všechny zadané čarodějnické proměny. Právě tyto proměny se staly zábavným prvkem, který diváky bavil v průběhu celého filmu.

Saxana samozřejmě dostala pětku a ředitel ji za drzost nechal ještě navíc tři sta let po škole. To se rebelce nelíbilo a po inspirativním rozhovodu se školníkem (Vladimír Menšík) se rozhodla uprchnout do světa lidí.

V ději, který se odehrává třeba v pardubické škole (dnes ZŠ Staňkova) a v panelákových bytech (šlo o kulisy postavené v barrandovských ateliérech), se tak potkávají dva světy: lidský a ten, kde žila Saxana. Šeď obyčejné školy je s příchodem Saxany pryč a magie se stává pro studenty zajímavější než učení. Králičí hlodáky jedné z učitelek spustí lavinu událostí, která vyvrcholí proměnou celého učitelského sboru v králíky.

Saxana ale nakonec není ani v novém světě spokojená. Nikdo jí nevěří, spolužáci se jí posmívají a nakonec si vyzkouší i psychiatrickou léčebnu. Naštěstí se do jejího života dostal stejně starý Honza (Jan Hrušínský), který Saxanu nejen chápal a ochraňoval, ale dokonce poupravil i její smyšlení o světě lidí. Všichni nejsou tak proradní jako raubíř Miky (Jan Kraus) a jeho parta.

Po boku přítele tak Saxana nakonec přijala roli ve světě lidí a stala se obyčejnou dívkou s nadějnou budoucností.

Diváky bavily hlavně triky, kterých je ve filmu opravdu hodně. A samozřejmě i romantický závěr pohladil po duši. Pohádkové ponaučení o vítězství lásky nad sobectvím a zlobou z děje přirozeně vyplynulo.

Dlouhé roky se mluvilo o tom, že by si film zasloužil volné pokračování, ale s realizací se bohužel čekalo moc dlouho a snímek Saxana a Lexikon kouzel, který vznikl v roce 2011, byl určený spíše pro menší děti a nijak moc diváky nenadchl.