Celebrity pod lupou: Olga Scheinpflugová prý nebyla pro film dost hezká, Karel Čapek se do ní však bezhlavě zamiloval

Jako Eliška Rabasová bavila diváky v jednom z prvních seriálů Jaroslava Dietla, který byl situovaný do jedné malé pražské hospody. V seriálu se objevili i Josef Kemr, Jiří Sovák nebo Iva Janžurová. V televizi se seriál moc často neobjevuje, ale je dostupný ke zhlédnutí zdarma na internetu.

Herectví ve filmech a v televizních projektech bylo pro talentovanou herečku jen okrajovou záležitostí. V mládí moc příležitostí nedostala, protože neodpovídala tehdejšímu ideálu filmové hvězdy, a tak se před kamerou začala objevovat až o mnoho let později.

Ve světě umělců se však pohybovala na divadle a ve spisovatelské komunitě, protože sama aktivně psala a byla dlouholetou přítelkyní a později i manželkou Karla Čapka.

Život Olgy Scheinpflugové

Když jako osmiletá přišla kvůli vážné nemoci o matku, hodně ji to poznamenalo. Uzavřela se do svého vnitřního světa, ve kterém přežila i první světovou válku. V té době také objevila poezii a divadlo.

Její otec Karel Scheinpflug byl spisovatel a právník, ale herectví, ke kterému Olga tíhla, mu nepřišlo jako jisté povolání, a tak i když začala po gymnáziu studovat herectví, musela se naučit na kurzech těsnopis a psaní na stroji. Studovala i němčinu a francouzštinu.

V roce 1920 nastoupila do svého prvního angažmá do Švandova divadla, kde se poprvé setkala s Karlem Čapkem. Čapek byl o 12 let starší a znal se s jejím otcem. Párkrát ji doprovodil z divadla a do chytré a vtipné dívky se zamiloval. Milostné dopisy, které jí psal, vyšly knižně jako Dopisy Olze.

Olga si Karla Čapka vážila jako člověka, ale zpočátku jeho city neopětovala a ani Čapkova matka si pro syna nepřála herečku. Na svatbu si tak dvojice počkala 15 let. Čapek měl problémy se zdravím a lékaři mu nedoporučovali zakládat rodinu. On během patnáctiletého randění byl ochotný Olze tolerovat i jiné vztahy.

Vzali se nakonec tajně v srpnu v roce 1935 a ani Karlův bratr Josef o svatbě nevěděl. Olga si kvůli utajení nechala i rodné příjmení, přestože bylo německé a chtěla se ho původně zbavit. Manželské štěstí jim dlouho nevydrželo, jelikož Karel zemřel v zimě roku 1938 na zápal plic. Čerstvá vdova se zhroutila a nějaký čas musela pobývat v sanatoriu. Svého muže přežila o třicet let.

Znovu už se nevdala, ale sama nezůstala a po jejím boku se objevil František Krčma. Ztráta milovaného manžela nebyla to jediné, co v těžké době zažívala. V době Protektorátu ji vyslýchalo gestapo a několikrát jí převrátilo domov vzhůru nohama při prohlídkách. Gestapo se domnívalo, že má dopisy Čapka, které mu psal Edvard Beneš z exilu. Pod nátlakem odešla i ze souboru Národního divadla a na její místo nastoupila Lída Baarová. Nakonec jí ještě během války bylo herectví zakázáno úplně a vrátila se k němu až za pár let.

Během života hrála v několika Čapkových divadelních hrách (Věc Makropulos, Loupežník, Bílá nemoc). V roce 1968 se hrou Matka ve Vinohradském divadle s prací rozloučila. Během velikonočního představení byly v hledišti neukázněné děti a její nemocné srdce jí začalo selhávat. Představení ještě dohrála, ale skončila v nemocnici a už se domů nevrátila. Bylo jí 68 let.