Příští týden ve Zlaté labuti: Německá lékařka během jednoho okamžiku překvapí svého pacienta Rudolfa i jeho bratra Petra

Sofie se rozhodla, že pomůže Rudolfa trochu vrátit do života. Jeho rodiče, hlavně matka, stále doufají v malý zázrak, který by jim prvorozeného syna postavil na nohy. Zkusili už všechno, na penězích nešetřili, ale k ničemu to nebylo. Nakonec jejich snažení zastavil sám Rudolf. Na vozík si zvykl a zásluhou rodinného jmění měl poměrně komfortní život.

Když se v jeho životě objevila Sofie, na kterou pěl chválu především jeho švagr Lukáš, v zápalu nadšení rodičů začal věřit tomu, že by opravdu jednou mohl znovu chodit. Snažil se tak ze všech sil dělat vše, co od něj německá lékařka chtěla.

Jasno si však udělal až teď – pochopil, že mu Sofie nikdy neslibovala zázrak, ale slíbila mu, že ho vrátí do života. On jen nepochopil, že ho chce naučit žít plnohodnotným životem v souladu s jeho postižením.

Teprve v okamžiku, kdy se chystaly zásnuby Petra a Rudolf se Sofií se přišli seznámit s Markétou do Petrova bytu, konečně během rozhovoru Richard pochopil, co mu má léčba přinést. Byl to pro něj trochu šok, ale vypadá to, že Sofie má pro svého privilegovaného pacienta slabost. Ani on by se nebránil, kdyby se jejich vztah změnil spíše v přátelství a možná i v něco víc. Jak se Richard před časem zmínil, sice je ochrnutý, ale je to stále muž.

Možnost nepatrného zlepšení Richardova pohybového aparátu nebyla to jediné, co bylo na návštěvě u Petra konečně vyjasněno. Sofie ihned po chvíli strávené s Markétou a Petrem pochopila, že kašel budoucí nevěsty není z nachlazení. Nevěděla však, že kromě Markéty to nikdo jiný v místnosti netuší. Když byla v plamenném rozhovoru s Rudolfem, který se ještě nevzpamatoval ze šoku, že jej léčba nepostaví zpět na nohy, Sofie mu chtěla dát jako příklad bratra Petra, který si bude brát smrtelně nemocnou ženou s tuberou. A bylo to venku.

Markéta se samozřejmě bránila, ale silný záchvat kašle s krvavým kapesníkem jí moc nenahrával. Petr byl v naprostém v šoku. Nechápal, proč se neléčí a proč mu takovou zásadní věc tajila. 

Nakonec se dozvěděl, že ji už dva nápadníci kvůli nemoci opustili a že má před sebou rok nebo dva života. Petr chtěl samozřejmě ze svatby vycouvat, ale Markéta ho nakonec dokázala přesvědčit, aby zásnuby nerušil. Přiznala mu dokonce, že není těhotná a také ví, že on miluje Báru. Navrhla mu spíše obchod než manželství. Ráda by ještě zkusila mít dítě, aby po smrti mohla rodičům zanechat dědice rodinného impéria. Jako jediná dcera by to pro ně ráda udělala. Neškemrala o lásku, ale prosila o soucit. A v ten okamžik jí na to Petr kývl, přestože těhotenství by nemocné ženě nejspíš ještě život zkrátilo.