Poslední zastaveníčko s hereckou legendou Tomášem Holým

Přestože se seriál točil z devadesáti procent u nás a polovina herců byla českých, nikdy u nás nešel. Naše televize raději znovu a znovu vysílají stejný kriminální seriál. Potomci autora Oty Hofmana a i Tomášovi příbuzní jsou z toho dost nešťastní.

V době, kdy Tomášův tatínek ještě pracoval v podniku zahraničního obchodu Pragoexport, seznámil se tam s režisérem Tomášem Fantlem. On byl Čech, rodák z Prahy, a v 50. letech emigroval do Západního Německa. A když Tomášova sláva překonala i železnou oponu, pan Fantl požádal Barrandov, že by s ním rád natočil seriál.

Ve výrobě filmů a seriálů pro celou rodinu naši filmaři spolupracovali s německými produkcemi často. Arabelu, Pana Tau, Návštěvníky, Lucii, postrach ulice a mnohé další jsme natočili vlastně na zakázku pro ně. České projekty pro celou rodinu byly tehdy opravdu ceněné. A jejich prodej do světa pokryl tehdy asi 85 procent veškerých nákladů na provoz studií Barrandov.

Za seriálového partnera mu vybrali Josefa Horáčka, málo známého dětského herce. Narodil se taky u Apolináře, necelých 24 hodin před Tomášem. Jejich mámy se tam potkávaly. Na jaře 1978 se náhodou seznámili při ježdění na kolech na Výtoni. Ve třinácti je náhodou spolu obsadili do tohoto seriálu. Pak spolu zase čistou náhodou chodili do tanečních. A pak už se nikdy neviděli. Náhoda někdy dokáže neuvěřitelné věci.

Část děje seriálu se odehrává v rudolfínské době. A tam jezdí na koních. Produkce přivedla Tomáše ke koni a byla zvědavá, co se bude dít. Nebude se dětská hvězda koně bát? Tomáš se s tím koněm trochu seznámil, vyskočil na něj a ukázal jim, jak umí jezdit. Tou dobou už druhým rokem jezdil na ranč do Suchdola, kde se dělalo i westernové ježdění. Tak přece jen už něco uměl. Od té doby, kudy německá produkce chodila, tudy pěla chválu na české dětské herce. Jak jsou všestranní a co všechno umí.

Točilo se od poloviny září do března. Do školy se podíval až v dubnu. Takže většinu osmé třídy strávil vlastně na natáčení. Točilo se v Čechách, jen poslední asi tři neděle v Západním Berlíně. Pár záběrů ulic, obchodní dům a nějaké ty věci ve studiu. Tomáš si tam koupil repliku velikého koltu Smith and Wesson, stejný jako měl Limonádový Joe. Byla to velmi zdařilá replika, ten kolt vypadal opravdu jako pravý.

Když po skončení natáčení odlétali do Prahy, tak si Tomáš tu pistoli vzal s sebou do letadla. Němečtí celníci ji u něj našli. Tak ji zadrželi a zkoumali, ale nakonec zjistili, že je to jen replika a vrátili mu ji. Odlet se kvůli tomu o půl hodiny odložil. Naši celníci v Praze mu tu pistoli zabavili. I když měli od Němců napsané, že se z ní střílet nedá. Pan Holý musel využít svého vlivu a zajít si pro ni na celní správu, jinak by ji už nikdy neviděl.

A právě toto natáčení bylo definitivním konec Tomášovy filmové kariéry.

Před kamerou se ještě jednou objevil, ale více méně jen náhodou. Bylo to v roce 1984, tak nějak zjara, v době viróz. Přišel k nim na návštěvu pan Čvančara, kapelník Taxmenů. Měl s kapelou vystupovat ve Studiu Kamarád a onemocněl mu houslista. Tak to Tomáš vzal, přestože na housle hrát neuměl. Nahrávka se dochovala a je to vlastně poslední Tomášův záběr, který je dostupný.

Materiál poskytl ze soukromé sbírky vzpomínek na Tomáše Holého pan Tomáš Franke.