Zítra v Ulici: V úterý se Blanka zdrží s Igorem a pohněvá si Evžena. Jirka si to zase rozhází u Lumíra

Tištěné noviny – tradiční versus neekologické

Radniční listy jsou hezká věc, ale ne v tištěné formě, kterou si lidé sice občas přečtou, ale pak vyhodí, a tak zbytečně skončí v koši množství něčeho, co vlastně ani není zapotřebí, jelikož stejné informace jsou k dohledání na webu. Jirka tak rozhodne tištěnou verzi zrušit a poukázat na to, že online forma je ekologičtější, ekonomičtější a aktuálnější. Zatímco Ája ohodnotí jeho návrh jako přímo brilantní, šokovaný Lumír se mu vzepře, jako ostatně všemu, co si aktivní starosta poslední dobou vymýšlí.

„Cože? Co je tohle zase za kravinu? Buď rád, že máš na své straně starší generaci. Ta čte radniční listy tištěné!“ zareaguje někdejší starosta Nykl a Jirkovy argumenty jako obvykle smete ze stolu. Skutečně má ale ambiciózní Hložánek jen samé ztřeštěné nápady, anebo je naopak kreativní a důmyslný, kdežto starý páprda Lumír podobně jako Hanušková odmítá vše nové a neověřené? A vlastně když už je řeč o šedé eminenci naší Komory zubních lékařů…

Taneční skupina utopená v mlze Vlastu nenadchne

Blanka přijde se zajímavým vystoupením umělců, které by mohlo oživit ples komory. Vlastě a Igorovi pustí krátkou ukázku, ale tajemnice hned namítne, že ani pořádně nic nevidí kvůli všudypřítomnému kouři. Už tuší, že budou všichni diváci kašlat jako astmatici vinou jakéhosi předraženého stroje na mlhu. Akrobacie na šálách sice udělá dojem na účetní Strouhovou, ale rozhodující je stejně vždycky cena.

„Nebuďte naivní, prezident Vránové nic neodmítne,“ brblá Hanušková otráveně. „Aby bylo na její taneční skupinu, zdraží se lístky do tomboly.“ Tombola je něco, na co si Vlasta nechce nechat sáhnout, což by se ostatně dalo říct o programu celého plesu. Ale bohužel, musí respektovat přání Šplíchala a ustoupit mladší krvi. Pokusí se házet Blance klacky pod nohy? „Stačí pár měsíců a Vránová bude řídit celou komoru,“ prorokuje zděšeně.

Evžen zahoří žárlivostí na Blančin vztah s Igorem

Blanka má ale úplně jiné starosti. Konečně se nechá zatáhnout do pracovní večeře s Igorem, kterou tak dlouho odkládala. Evžena o ní sice předem informovala, ale nikdo nepočítal s tím, že se s Igorem zakecají také o osobních záležitostech a ztratí pojem o čase. Blanka tak dorazí domů až po Evženovi, jehož překvapí, když ji tam nenajde.

Je to ale dost dobrý důvod k tomu, aby v kuchyni seděl potmě a s nasupeným výrazem čekal, až se jeho milá uráčí přijít? „To je na komoře normální, že se pracovní večeře protáhne až skoro do půlnoci?“ vystartuje podrážděně. Jak se Blanka obhájí? A proč by to vlastně měla dělat?