Podívejte se, jak byla v mládí Ivana Andrlová roztomilá. Prožila bouřlivý rozvod a zabydlela se v seriálu Ulice

Taková pohádka měla vyhrazené to nejmenší filmové studio na Kavčích horách, točilo se výhradně českými kamerami pochybné kvality a na český materiál. A vše muselo být hotové za 18 hodin – to byla 3 odpoledne. Alespoň tak si na práci bez ambic zavzpomínal režisér. Takových pohádek vzniklo mnoho a nikdo si na ně už dnes nevzpomene. Až na pár výjimek, mezi které pohádka Princové jsou na draka patří. Režisér tenkrát vsadil na mladý pár Ivana Andrlová a Jan Čenský. Pracoval s nimi na natáčení televizní inscenace Příliš mladí na lásku a jednoduše už věděl, že ta pověstná chemie u nich funguje. Pohádka také nabídla malým divákům lehce zapamatovatelné písničky a z jedné se stal doslova hit. Dodnes si ji z té doby mnoho z nás pamatuje.

Autor Zdeněk Svěrák ji nazval „Píseň práce“. A to netušil, jak moc se pohádka i jeho zásluhou vryje televizním divákům pod kůži. A přestože je pohádka plná moderních prvků, kdy princezna Lenka brnká na elektrickou kytaru nebo hraje oblíbenou stolní hru Člověče, nezlob se!, považujeme ji dnes za klasickou.

Chasník Honza princeznu Lenku obdivoval i ve skutečném životě. Jan Čenský to opakovaně přiznal. Mladé herečky měl plnou hlavu, ale Andrlová vždy tvrdila, že se znali ze školy a oba měli v dobách spolupráce jiné vztahy, takže šlo jen o spekulace.

Slova herce:

Do Ivanky jsem byl zamilovaný, bohužel nešťastně, vždy jsme se o fous minuli. Když jsem přišel na školu, ona už byla hvězdička. Já jsem s režisérem Adamcem natočil Zkoušky z dospělosti, následoval cyklus Tak se ptám, který psali manželé Zelenkovi, a potom mi v inscenaci Příliš mladí na lásku Ivanka hrála partnerku a já si říkal: Konečně přišla moje šance – moje první postelová scéna! To už si musí všimnout! Nevšimla…

Princezna Lenka, kterou chasník Honza chránil před drakem, a proto stavěl tu zeď, se nakonec provdala za herce Ivana Vyskočila, měla s ním dceru Míšu a po 15 letech se s ním za velice bouřlivých okolností rozvedla. Byl to úplně první rozpad manželství, který do sytosti nakrmil český bulvár.

Jak to tenkrát bylo, vědí jen oni dva. Rozvést se chtěla Andrlová a žádost podala v roce 1996. Jako důvod uvedla, že ji manžel nechtěl samotnou pouštět do společnosti, což je pro herečku docela zásadní. On tvrdil, že měla za milence kolegu z divadla a že je chytil při činu, ona zase jasně argumentovala vztahem manžela s břišní tanečnicí Anife (později Vyskočilovou).

Rozvod určitě mnohem silněji zasáhl Ivanu Andrlovou, která se rozhodně nevrhla hned do dalšího vztahu, na rozdíl od jejího bývalého manžela. A dodnes tvrdí, že ji tato zkušenost poznamenala na celý život. V jednom z rozhovorů uvedla, že je jí možná lépe samotné.

Ani v práci to neměla jednoduché. Doba její slávy, kdy byla velice žádanou herečkou, se někam vytratila. Údajně si za to mohla sama svým chováním. Když dostala seriálovou roli v TV Barrandov (Stopy života), údajně ji autoři projektu režisér Tomáš Magnusek a psychiatr Jan Cimický (dnes slavný kvůli soudní kauze s pacientkami) nechali zemřít po 7 epizodách. Prý se pasovala do role věčně nespokojené herečky a stále něco kritizovala. Tak její postavu přejel náklaďák. I v pokračování Sanitky její postava napřed oslepla a potom zemřela.

Ivana Andrlová upadající kariéru vyřešila po roce 1989 podnikáním a spolu s manželkou Michala Davida rozjely vlastní byznys. Pochvalova si, že je to mnohem lepší a svobodnější. Relaxační studio bohužel nemohlo konkurovat zahraničním řetězcům. Naštěstí dokázala z podnikání vycouvat včas a nezadlužila se, jak se to stalo mnoha jiným hereckým kolegům, kteří to s podnikáním zkusili.

Bohužel s její pauzou v herectví a nástupem nové generace režisérů už se jí naplno do herecké branže vrátit nepodařilo. Teprve v posledních letech se začala znovu na televizních obrazovkách objevovat, ale na dobu, kdy si mohla role vybírat, už může jen vzpomínat. Alespoň v dabingu se jí stále daří a svěží hlas propůjčuje mnoha zahraničním hvězdám.