Ostře sledované vlaky (1966): Oscarový film, v němž si Jiří Menzel málem zahrál hlavní roli

Druhá světová válka, zima, nádraží Kostomlaty - mladý a nesmělý elév Miloš Hrma se seznamuje s výpravčím Hubičkou, který ho zasvěcuje do věcí pracovních, ale i těch zcela osobních. Miloš se snaží uspět na všech frontách, obzvlášť v těch úplně nejobyčejnějších lidských. Čím víc si chce dokázat svou mužnost, tím víc je sám sebou zklamán. Obyčejné lidské tužby propletené drobnými humornými situacemi se odehrávají přímo na scéně tragického válečného osudu. 

Jiří Menzel v knize Filmový smích Jiřího Menzela říká: “Největší štěstí jsem v životě měl, že jsem se potkal a mnoho let mohl pracovat a přátelit se s panem Hrabalem.” Při práci na scénáři spolu strávili spoustu času procházkami po Praze a Nymburku. Menzel chtěl Hrabala poznat co nejlépe, aby knize ve filmu zůstal co nejvíce věrný. 

Najít hlavního hrdinu, naivního mládence Miloše Hrmu nebylo snadné. Herců ve správném věku bylo mnoho, ale žádný nesplňoval autorovu představu trpitele. Chvíli si připustil i možnost, že by si mladíka zahrál sám, ale posléze podotkl, že je na roli příliš starý. Na Václavu Neckářovi režiséra ihned zaujala jeho soucit vzbuzující tvář a ani minutu neváhal s jeho obsazením.

Momenty opojného štěstí se střídají s tragickým hrdinstvím, živelnost s křehkostí a válečná krutost s banálními problémy všedního života. Menzelovy filmy jsou protkány laskavostí a poetikou s příznačnou dávkou fraškovitého humoru, který odlehčuje dusivé atmosféře hrůzné války.

„Každý z nás ví, že život je krutý a smutný. Je zbytečné to ukazovat ještě ve filmu. Prokažme svou statečnost tím, že se mu dokážeme smát. V tom smíchu pak nehledejme cynismus, ale usmíření," poznamenal režisér.