Narodila se v Československu, stala se ikonou Mexika. Její život připomínal smutný film

Byla českou Marilyn Monroe, ale osud jí nadělil mnohem krutější život

Kdyby se její život ubíral jinudy, možná by dnes její hvězda zářila vedle Marilyn Monroe, Avy Gardner nebo Elizabeth Taylor. Krásná, inteligentní a charismatická žena měla všechny předpoklady stát se hollywoodskou legendou. Místo pohádkového osudu ji ale od dětství pronásledovala jedna tragédie za druhou.

Přesto na ni svět nezapomněl. V Mexiku je dodnes považována za jednu z největších filmových hvězd zlaté éry tamní kinematografie a jméno Miroslava dodnes dostávají novorozené holčičky. Jen málokdo si přitom uvědomuje, že jejich slavná herečka byla ve skutečnosti Češka, Miroslava Sternová.

Dětství jako z pohádky. Pak přišel rok, který všechno změnil

Narodila se 26. února 1925 do vzdělané a společensky uznávané rodiny. Její matka pocházela z významného rodu a otec Oskar Leo Stern byl uznávaným kardiologem. Rodina žila v Teplicích nad Bečvou, kde vedl tamní lázně a patřil k nejváženějším osobnostem širokého okolí.

Miroslava vyrůstala obklopená láskou. Milovala zpěv, recitaci i divadlo a nic nenasvědčovalo tomu, že by ji čekal dramatický životní zvrat. Rodiče si dokonce nechali postavit moderní rodinnou vilu, která měla být symbolem jejich spokojeného života. Stavitelem byl Alois Jambor, který doktoru Sternovi vystavil účet na tehdy přímo astronomickou částku 404 280 korun.

Jenže sotva se stačili zabydlet, přišla nacistická okupace.

Nacisté jim vzali úplně všechno

Protože byl její otec židovského původu, stal se přes noc nežádoucí osobou. Přišel o místo, nesměl vykonávat lékařskou praxi a rodina byla postupně připravena o majetek i důstojnost. Nenávist dopadala i na dospívající Miroslavu. Ve škole čelila šikaně a ponižování jen kvůli svému původu. Otec naštěstí pochopil, že v Československu už pro ně není bezpečno. V létě 1940 se jim podařilo jako jedněm z posledních uprchnout.

Cesta do bezpečí připomínala dobrodružný román. Vedla přes Prahu, Berlín, Moskvu, Vladivostok a Japonsko až do vzdáleného Mexika. Jenže právě tam začal nenápadně vznikat problém, který ji už nikdy neopustil.

Zvenčí hvězda, uvnitř zlomená žena

Patnáctiletá dívka se ocitla v cizí zemi, mezi neznámými lidmi a bez domova, který milovala. Právě tehdy se podle historiků začaly formovat psychické problémy, které ji provázely po zbytek života. Na životní překážky nebyla připravená. 

Když později odjela studovat do New Yorku, přišla první velká láska. Americký voják ale krátce nato padl ve válce. Mladá žena se zhroutila natolik, že se podle dostupných svědectví poprvé pokusila ukončit svůj život. Z Ameriky se vrátila zpět do Mexika.

Po návratu ji navíc zasáhla další rána. Milovaná maminka umírala na rakovinu a Miroslava studium přerušila, aby mohla být s ní.

Krása jí otevřela dveře do světa filmu

Osud jí přesto ještě nabídl šanci. Vyhrála prestižní soutěž krásy a získala stipendium ke studiu herectví. Brzy následovaly první filmové role a během několika let se stala jednou z největších hvězd mexické kinematografie.

Diváci ji milovali. Režiséři oceňovali její talent a kamera její půvab doslova zbožňovala. Objevila se téměř ve třiceti filmech a její popularita rychle překročila hranice Mexika. Dokonce přišla i nabídka z Hollywoodu a vypadalo to, že se na mladou ženu konečně usmálo štěstí. Zdálo se, že nic už její raketový vzestup nezastaví. Jenže v soukromí bylo všechno jinak.

Manželství, které nikdy nemělo šanci

V roce 1946 se provdala za Jesúse Jaime Gómeze Obregóna. Rodina ženicha doufala, že svatba vyřeší něco, co se vyřešit nedalo. Krátce po svatbě totiž Miroslava zjistila, že její manžel je homosexuál. Manželství se rychle rozpadlo a citlivá herečka ztratila důvěru v partnerské vztahy. O to víc se ponořila do práce. Jenže ani úspěch nedokázal utišit vnitřní bolest.

Kvůli původu čelila podezírání i v Hollywoodu

Na počátku padesátých let se sblížila s americkým režisérem Robertem Rossenem. V době vrcholícího honu na údajné komunisty se však i ona dostala pod drobnohled jen proto, že pocházela z Československa. Paradoxně ji tak pronásledovaly předsudky i tisíce kilometrů od země, odkud musela kdysi uprchnout.

Ve stejné době se stále častěji potýkala s těžkými depresemi. Blízcí vzpomínali, že bez léků už téměř nedokázala fungovat. Byla příliš křehká, příliš citlivá.

Poslední láska jí zlomila srdce definitivně

Nejtěžší rána přišla s poslední láskou. Zamilovala se do legendárního španělského toreadora Luise Miguela Dominguína. Muže, který byl idolem žen po celém světě a dříve okouzlil i hollywoodskou hvězdu Avu Gardner. Miroslava věřila, že konečně našla životní lásku. On ji však bral jen jako krátkou romanci. Když se z novin dozvěděla, že se oženil s italskou herečkou Luciou Bosé, její poslední naděje se rozpadla.

Jen několik dnů po dokončení natáčení slavného filmu Pokus o zločin režiséra Luise Buñuela učinila rozhodnutí, které šokovalo celé Mexiko. Dne 9. března 1955 ukončila život ve věku pouhých třiceti let. Předávkovala se léky.

Na rozloučenou nechala otci krátký dopis:

Tati, promiň mi, už nemůžu dál. Nejsem tak statečná. Děkuji ti za všechno a odpusť mi, že nemám vůli dál žít. Miluju tě.

V Česku zapomenutá, v Mexiku nesmrtelná

Přestože doma její jméno dnes zná jen málokdo, v Mexiku zůstává legendou. Dodnes je považována za jednu z největších hereckých hvězd zlaté éry tamního filmu. V roce 1992 o ní vznikl celovečerní film Miroslava a její životní příběh se stále připomíná v knihách i televizních dokumentech.

Její osud je bolestnou připomínkou toho, že ani mimořádná krása, talent a světová sláva člověku nezaručí štěstí.