Místo zločinu Ostrava: K oblíbenému seriálu se váže řada zajímavých faktů

Natáčelo se v Ostravě i v proslulých lázních a v zahraničí

Tvůrci Místa zločinu Ostrava spolupracovali s ostravskou kriminální policií a v jednotlivých dílech seriálu se inspirovali skutečnými případy vyšetřovanými na Ostravsku během několika uplynulých let. Hned v prvním díle, nazvaném Krásné světlo, tak uvidíte např. sídliště Ostrava-Poruba nebo exteriéry u ostravské radnice. V jedenácté epizodě Všechny barvy léta se zase můžete společně s hrdiny seriálu vypravit do Dolních Vítkovic, a to během populárního festivalu Colours of Ostrava.

Nenatáčelo se však pouze v Ostravě, ale také ve známém lázeňském městečku Karlova Studánka, v lázních Čeladná nebo v okolí Prahy a na Kladensku. Vzpomeňme na Kubelíkův případ, kdy souběžně s natáčením v Karlově Studánce probíhala Podhorská jízda veteránů. Lázněmi tehdy projížděly působivé staré vozy, což si režisér Jan Hřebejk nemohl nechat ujít. Historická vozidla, spolu s posádkami v dobových kostýmech, do seriálu dovedně zakomponoval.

Seriál se inspiruje tajemnými úmrtími na dovolených

Obzvláště zajímavá je čtvrtá epizoda, jež se odehrává v zahraničí a nese příznačný název Smrt v Tunisu. Když se turistka z Ostravy otráví jídlem, pochybnosti o vyšetřování jejího úmrtí přimějí českého konzula kontaktovat právě kriminálku v Ostravě. Generální konzul Robert Kopecký si tedy mohl zahrát sám sebe. Případ se díky němu dostane na stůl policistce Emě (Pavla Beretová), jejíž manžel je shodou okolností ve stejnou dobu také v Tunisu, a tak může své ženě nabídnout cennou pomoc.

Příběh se volně inspiruje známou kauzou Petra Kramného a dalšími záhadnými úmrtími českých občanů na zahraničních dovolených. Natáčení probíhalo v době, kdy byl v Tunisu vyhlášen výjimečný stav – kvůli skutečnému teroristickému útoku a úmrtí prezidenta. Interiéry hotelu, v němž došlo k vraždě turistky, se nicméně z finančních důvodů dotáčely v pražské Lannově vile. Omezený rozpočet byl rovněž důvodem toho, že do Tunisu odcestovala jen malá část štábu, jemuž následně vypomáhali tamní kolegové.

Pád z motorky ve scénáři nebyl

Natáčení, které zabralo celkem 117 dnů, tedy přineslo štábu množství jedinečných zážitků, ne vždy ale úplně příjemných. Při natáčení druhé epizody Kilometr pod zemí obdrželi všichni členové několikakilogramové dýchací přístroje, a to už se člověku pěkně pronese. Scéna v závěru již zmíněné epizody Smrt v Tunisu, zachycující pád z motorky na kluzké dlažbě, pak vůbec nebyla ve scénáři. Šlo o skutečný pád doprovázený pohotovou improvizací, který naštěstí neměl pro herce vážné následky.