Co udělá z herce ikonu: Nepohledný, bez svalů, bez skandálů – Karel Roden by se mohl stát symbolem opravdového herectví

Po keramické škole v Bechyni však nastala změna a na jeho seznamu přání se objevila DAMU. Není žádnou novinkou, že se dostal právě do ročníku, kde se potkalo mnoho budoucích úspěšných herců. Zajímavé je však to, že se Roden po revoluci v roce 1989 rozhodl jako jeden z hereckých průkopníků zkusit, jak je to s herectvím ve světě. Přestože neměl o práci nouzi, odjel na zkušenou do zahraničí. Zkusil to ve Velké Británii, kde se naučil jazyk. To mu výrazně pomohlo k tomu, že se dostal do celé řady amerických filmů, a tak si zahrál po boku hereckých hvězd světového kalibru.

Rozhodně však nezůstal mimo pozornost bulváru, takže pobavil „výměnou manželek“, ale i svým dalším vztahem. Žádný bulvár se však nehrne do toho, aby slídil v jeho soukromí, protože Roden nemá touhu své soukromí prodávat. Je tak příkladem toho, že „pronásledovaní umělci“ mají způsob, jak se bránit, jen to často nechtějí.

Bez ohledu na to, jak Roden žije, je jedním z nejuznávanějších herců současnosti a film, kde hraje, je zárukou diváckého úspěchu.

Přitom nemusí jít nutně o sociálně a historicky zajímavý motiv, jaký je tematizován třeba ve filmu Lidice. Ten se pravidelně vrací na obrazovky, a dokonce ani opakovaná repríza nesnižuje hodnotu filmu. Na televizních obrazovkách se film objeví 13.6. na ČT1.

Vlastně není žádným překvapením, že film a role, kterou Roden vytvořil, má kladnou diváckou odezvu. Téma Lidic dokázal režisér Petr Nikolaev zpracovat velice citlivým způsobem, což je určitě i výsledkem dobré předlohy od Zdeňka Mahlera, který napsal knihu i scénář.

Jenže není to jen v tématu. Ve filmu Promlčeno z roku 2022 není Roden úplně kladným hrdinou, přesto si jeho výkon zaslouží poklonu. Stejné je to třeba i s jeho rolí ve filmu Indián ze stejného roku, který rozhodně nebudí na první pohled dojem, že jde o kvalitní film. Ale přesto dokázal Roden i jednoduchý děj povýšit na skvělou diváckou podívanou. Talent se jednoduše neschová a není potřeba vzhled prince, postavu gladiátora a tři titulní strany v magazínech každý týden.

Nakonec i s image zámeckého pána a pěstitele borůvek se lze zapsat do historie české kinematografie.