Když Jan Tříska odmítl spolupráci s StB, byl po emigraci označen za únosce vlastních dětí

Jan Tříska dobrodružný život zažil ještě před emigrací, když se dokázal vzepřít režimu. Dobře rozjetou kariéru si pokazil už v roce 1968, když na sebe upozornil podpisem dokumentu Dva tisíce slov, který byl v době normalizace režimem označený jako kontrarevoluční.

Stahující se mračna nad svou hereckou kariérou mohl ještě rozehnat, kdyby podepsal Antichartu, jak to udělala celá řada umělců. Jenže Tříska se režimu podbízet nechtěl. Navíc byl přítelem Václava Havla a o jeho cestách na Hrádeček měla StB podrobný přehled.

Příslušníci StB se domnívali, že by se Tříska mohl dát na jejich stranu, protože byl otcem dvou malých dětí a hodně si na rodinném životě zakládal, stejně jako na své profesi. Byl pro ně ideálním kandidátem na spolupracovníka, který by mohl získat informace z blízkých lidí kolem Havla, který byl Třískovi dokonce za svědka na svatbě.

Jenže Tříska neměl chuť na své přátele donášet, zároveň mu ale bylo jasné, že ho čekají těžkosti. To největší životní rozhodnutí přišlo v okamžiku, kdy celá rodina dostala povolení vycestovat na dovolenou na Kypr. Tříska s manželkou se rozhodli, že už se z dovolené domů nevrátí. Nebylo to proto, že by si v Československu žili špatně, ale chyběla jim svoboda.

Aby nevzbudili podezření, vzali si jen to nejnutnější, jako by opravdu jeli jen na pár dní k moři. Nikomu o svém záměru neřekli, ani blízkým příbuzným. O tom, co chystají, věděla pouze Olga Havlová, na kterou se mohli spolehnout, že si jejich tajemství nechá pro sebe.

Každá emigrace známých lidí byla pro režim nežádoucí, a tak následovala kampaň na jejich pošpinění. Tříska byl označený za únosce vlastních dětí, které odvlekl z bezpečného domova, kde měly zdarma vzdělání i zdravotní péči, někam do Kanady. Zde všichni chvíli pobývali u známých.

Rodina se po několika stěhováních dostala do Kalifornie a s pomocí krajanů (například Miloše Formana), problémům s angličtinou navzdory, se Tříska mohl vrátit k herectví. A naučil se, že v Americe herci pro roli udělají maximum. Přizpůsobil se a divadelní kariéru začal rolí ďábla.

Do rodné země se tak mohl podívat až po revoluci, jinak by ho zavřeli. Nemohl ani matce na pohřeb. Nakonec zde zemřel neplánovaně sám, když spadl do Vltavy a pomoc přišla pozdě.

Jana Třísku si můžete připomenout 24. února na ČT1 v Hádavé pohádce.